STORY OF MY COMPLICATED LIFE (Black Veil Brides)

I will walk through hell

Z pohledu Kristen

Náraz, tma, bolest, bezmoc, ….. všechno co si pamatuju z toho nárazu, pak už nic.

Probudila jsem se. Všude okolo mě to pípalo. Stěny jsou bílé. Venku svítí slunce. Ležím v polohovací posteli, napojená na hadičku, vedoucí do kapačky. Pohla jsem se. Bolest mi projela celým tělem. Tělo mám pořádně pohmožděné a jsem zmatená. „Dobré ráno, paní Bates, jak se cítíte?“ „Bylo mi i líp,“ povzdechla jsem si. „Trpěla jste mnoho zranění, máte zlomená dvě žebra, ale už srovnána, silně naraženou stehenní kost a prodělala jste silný otřes mozku, nepočítám oděrky, škrábance a modřiny, ale měla jste velké štěstí, motorka nedopadla na vaše tělo, “ ukončil doktor, dívajíc se do desek s papíry. „Sestra Vám přinese léky na bolest, zatím se mějte,“ odcházel. Podívala jsem se na svoji tašku, která byla vedle postele a natáhla se pro ni. Měla jsem v ní mobil.

Uslyšela jsem hlasy a smích o chodby. Byli to kluci, poznám je, ovšem bez toho krásného zvonivého hlasu, který patří Ashleymu.

Všichni vtrhli do pokoje. „Chlapi a zdraví krásku,“ zařvali a všichni jsme se postupně objali. Přinesli mi krásnou kytici růží. Pak si všichni posedali ke mně do postele. „Kluci kde je Ashley,“ zeptala jsem se. Andy jakoby něco tajil. „Něco si musel zařídit, ale určitě přijde,“ vyhrkl ze sebe a dál jsme se bavili. Přišla sestřička a v ruce měla malou nádobku, v níž byla spousta tabletek. „Paní Beates, tohle všechno musíte spolknout“ dala mi všechny ty prášky do dlaně a podala mi sklenku s vodou. Všechno jsem do sebe naházela a zapila. Sestřička poté odešla. S rukama jsme se dost nasmáli, zlepšili mi náladu a o dost. „Bude muset jít,“ řekl Jinxx, dívajíc se smutně do mobilu. Všichni mě ještě objali a pak odešli. Usnula jsem s myšlenkami, které míří k jednomu, kterého tak miluju.

Z pohledu Andyho

Přišli jsme domů, utahaní, ale šťastní. Juliet mi napsala, že musí s Ellou ještě něco zařídit a vrátí se večer.

Ashley dnes celý den nevylezl z pokoje. Sedíme tak s rukama v obýváku a díváme se na nějaký film.

Ashley konečně slezl z pokoje. Je nějaký divný, motá se a šel do kuchyně. Slyším jen zvuk prázdných skleněných lahví a vytahování nových, plných. Jdu se podívat do kuchyně.

„Ashley,“? zeptal jsem se ho. „Co chceš,“? řekl mi a motal jazykem a měl červené oči. „Ty jsi totálně namol? Jsi normální,“ do toho ti nic není, jestli jsem nebo ne. „No do toho mi je hodně,“ zvýšil jsem hlas. A on si v klidu rozdělával další lahev. Sebral jsem mu ji. „Co to ku*va děláš?“ okřikl mě. „Uvědomuješ si, co teď děláš, víš ty vůbec, kde jsme byli?“ „Ne a je mi to jedno“ odfrkl. „Jo tak pánovi je to jedno“ zařval jsem a bouchl lahví o kuchyňskou linku. „Co děláš? Rozflákáš to!“ zařval zase on. „Tak se podívej,“ pokračoval jsem. „Tvoje holka, teď leží v nemocnici a je na tom zle, ta holka, za kterou se otáčí každý chlap a každý ji chce mít v posteli a ty? A ty tady chlastáš a je ti úplně ukradená, uvědomuješ si, jak tě ona potřebuje? Jak ty ji potřebuješ? Vzpomínám si na kluka, který byl dokonalý basista naší skupiny, ale teď někam zmizel a přitom získal takovou kočku, že si to ani nezaslouží!“ zařval jsem na něj, jak odcházel do chodů. Zarazil se, snad se uvědomí.

Zde je trošku kratší část, ale budu se snažit ještě dnes přidat další. Komentujte a omluvte chyby. PS. děkuju za 600+ reads!

S pozdravem Majuš