Prý to zoceluje vztah

717 66 2
                                    

Ashley

Ráno mě probudil zvonící mobil. Musel jsem nedobrovolně vstát a zvednout to. Ozval se nějaký hlas. „Ahoj, Ashley, to jsem já, pamatuješ na mě? Joe, tvůj dobrý kamarád ze školy,“ ozval se hlas člověka, kterého jsem roky neviděl. „No jasně, že si pamatuju!“ řekl jsem ospale. „Nechceš se sejít?“ zeptal se. „Jo jasně, já jsem teď mimo domov, ale ve středu by to šlo?“ navrhl jsem. „Dobře, po těch letech to bude super,“ řekl a ukončil náš hovor. Položil jsem mobil na stůl, podíval se na postel. Jak krásně spala. Co víc si přát. Miluju ji.

Středa…..

„Tak my jdeme,“ volal jsem na kluky. „Jasně, užijte si to,“ zařval nazpět Cc. To už jsme, ale vycházeli ze dveří. Nasedli jsme do auta a jeli na dané místo. Má tam být dalších 6 mých kamarádů ze školy, celkem se na ně těším. Měli jsme jít do nějakého baru, nebo co to bylo.

 Cesta proběhla rychle a my byli na místě. Vystoupili jsme z auta a ruka v ruce šli do baru. Otevřel jsem dveře a vstoupil. Už tam byli všichni. Přivítali jsme se.

Celou dobu jsme se tam bavili o ženských. „Ty vole Ashley jsem nevěděl, že jsi na vysoké dlouhánky,“ smál se Joe. Já se taky smál. Už jsem měl něco v krvi a asi to bylo poznat. Následně na to Kristen někam utekla. Neřešil jsem to a bavil se s ostatními dál, pili jsme.

Kristen

Už mě to tady štve. Pořád se jen baví o ženských. „Proč mě sem vůbec Ashley bral?“ ptala jsem se sama sebe. A tím jak řekl, že nevěděl, že je Ashley na dlouhánky, tak tím mě urazil. To už jsem nedala a vyběhla ven. Sundala si kabelku z ramene, vytáhla z ní cigarety a zapálila si. Nikotin plnil mé plíce, následně jsem jej dostala z mého těla v podobě kouře nosem.  „Do háje, klíče od auta má Ashley a já tam zpět nepůjdu,“ zanadávala jsem a nervózně přešlapovala. Zavolám Andymu. „Andy mohl by jsi pro mě prosím přijet?“ „Jasně, co se děje? Zníš nějak smutně?“ ptal se. „Pak ti to řeknu,“ odpověděla jsem mu. „Dobře, jsem tam během 5ti minut,“ položil to.

„Tak co se děje?“ objal mě. „Ashley se tam opíjí s těmi jeho kamarády, jeden řekl, že nevěděl, že má Ashley rád dlouhánky a smáli se tomu. Prostě nechápu, proč mě sem bral, je to hrozné, pořád se baví jen o holkách,“ vydechla jsem a chytla Andyho za předloktí. „To je zbytečné, kašli na to!“ „Dobře no,“ otočil se.

Ashley přišel až někdy ve 2 ráno. „Mohl bys mi říct, proč si mě tam vůbec bral!“ vyjekla jsem na něj. „Bylo ti úplně jedno, že prostě se tam necítím dobře, opil ses a je ti všechno úplně jedno!“ křičela jsem na něj. „Tak si tam neměla chodit, když se ti tam tak hrozně nelíbilo. Jsem tam mohl jít sám, to by bylo lepší, že?“ křičel zase on. „A ani ses o mě nezajímal, kam jsem šla, proč jsem někam šla. Zajímali tě jen oni a chlast“! křičeli jsme po sobě. „Přestaň na mě sahat!“ vyjekla jsem. „Lásko, přece se nebudeš bránit!“ V té chvíli by se do mě krve nedořezal, člověk, kterého tak miluju, řekne větu, kterou řekl člověk, na jehož činy nezapomenu nikdy. Jak? Jak tohle může říct….

Vrazila jsem mu facku, popadla koženou bundu, kabelku, utíkala ze schodů dolů, obula se a bezhlavě se vydala tmě noci, bez ohledu na můj strach z ní…..

Je tady další část, snad se líbí. Komentujte a omluvte chyby.

S pozdravem Majuš :)

STORY OF MY COMPLICATED LIFE (Black Veil Brides)Kde žijí příběhy. Začni objevovat