STORY OF MY COMPLICATED LIFE (Black Veil Brides)

Noc, ujasnění a urážky

Vyběhla jsem z té proradné barabizny, napříč všudy přítomných policistů, sanitek, kriminalistů atd. Ten hluk, ty hlasy, ty lidi jsem naprosto ignorovala a vyběhla i z té proklaté ulice. Byla tma a já pomalu neviděla ani na krok. Nehodlala jsem jít domů, ani nikam jinam. Prostě jsem plánovala celou noc jen tak tady prochodit. Být sama, sama se svými myšlenkami. Ujasnit si, co vlastně chci. Jestli do té svatby jít nebo ne. Jestli je to správné? Nebo ne? Tohle mě monetárně zajímalo.

Už jsou dvě ráno, pořád se tady jen tak potuluju. Choulím se do své mikiny a je mi hrozná zima. Dechem se z pusy line pára a klepu se. Připadám si jako sociál bez střechy nad hlavou. Sedím v parku na lavičce a přehrávám si můj život a to, co se dnes stalo. Umřel mi pod rukama člověk, se kterým jsem strávila tolik let, se kterým jsem měla vztah, docela hezký. A teď umřel, vzal si dobrovolně život a už to nejde vrátit nazpět. Přitom jsem od sebe odtrhla člověka, kterého si mám za tři dny vzít. Člověka, po jehož boku si budeme sekat cestu trním, které se nám ještě bude rvát do kůže. Podívala jsem na blyštivý prsten, navlečeným na mém prsteníčku. „

„Mám do toho jít? Je to dobré rozhodnutí? Nebude mě to mrzet?" moje svědomí zase mluvilo.

„Kristen! Co zase vyvádíš! Jistě, že do toho máš jít! Miluješ ho!" moje druhá strana.

„Vždyť on ti zašil tu krvácející ránu na srdci!" a tohle bylo rozhodující, že i skrz bolest, skrz naše chyby, naše průšvihy, úlety a všechno ho miluju. Jenomže neměla jsem náladu se vrátit domů a síla únavy byla silnější.

POHLED JINÉHO ČLOVĚKA.

Jen tak jsem se procházel noční LA, když moji pozornost upoutalo tělo zahalené do černé mikiny, ležící na lavičce. Byla to Kristen a já k ní hned přispěchal. Spala na lavičce a tělo měla do morku kosti promrzlé. Vzal jsem jí do náručí a odnesl k sobě domů. Byla tak unavená, že celou dobu spala a ani nevěděla, že ji někdo nese. Jen se klepala, ale dál spala. Položil jsem ji na postel a pomalu ji probudil.

„Filipe? Co tady dělám?" byla dezorientovaná.

„Šššš! Ashleymu jsem volala, je v klidu, souhlasil s tím, že tady přespíš."

KRISTEN

Jakmile jsem přišla domů, všem vyrašil úsměv na tváři. A zase tady byl den plný srandy, kdy Ashley a CC si nedali pokoj.

„Hej CC! Řekni mi něco o té nehodě?!" začal Ash.

„Jaké?" nechápal CC.

„To mi neříkej, že jsi tak vymrdaný už odjakživa?" no nemohli jsme smíchy, opět.

„Jo a Ashley, víš, že ti ani velkého kokota nepotřebuješ? Ty jsi velký kokot sám!"

„CC, víš, proč nemají čuráci uši? Protože by vypadli jako ty!" Andy se válel smíchy za sedačkou. My s holkami brečely smíchy. Jake a Jinxx leželi na sedačce.

„No Ashley tys byl pokus na demenci! Evidentně se jim to povedlo!"

„Jo to ty jsi zase ze zkumavky v Černobylu." A tohle všechno bylo jen kvůli jedné lahvi slivovice, kterou CC Ashleymu vypil.

„Ashley ty jsi musel spadnout z porodního stolku."

Ale tohle ti dva dělají vždycky, neustále se hádají, klasika, ovšem ani jeden to nebere vážně. A tak jsem se večer rozhodla, že v pátek všechno informujeme, zorganizujeme atd. Já si dám poslední svobodný koncert, jako rozlučku a Ashley? Ten ať si udělá rozlučku, jakou chce, přece mu nebudu kázat, co smí a co ne.

A tak si teď užívám ten pocit bezpečí, kdy se mužské ruce obmotají kolem mě a chrání mě. Dnes tomu nebylo jinak a já to jinak ani nechci.

HOLA HOLA, MOJI MILÍ. Týden školy je pomalu u konce a já se nehorázně těším na sobotu, další místní akce. PS. co říkáte na songu, kapelu v mediích? (vím, kvalita je špatná) Vždycky jsem coru pohrdala, ale teď mě to nějak začalo bavit, vzhledem k tomu, že mají supr kytaristu :D NÉ, kapela je dost super.

MILUJU VÁS <33

S láskou vaše Majuš.