Sladkosti

409 42 8
                                    

KRISTEN

DOPOLEDNE

Zase je to tady, zase je to tu. Zase jsem na tom vrcholku mého světa. Na vrcholku, ze kterého vidím ty spousty lidí vzhlížející ke mně. Ten bod, který mi dává křídla. Který mě vyprostí ze všech starostí, že všeho, co mě trápí, z toho se tady vyřvu, a to jen díky lidem. A aktivitě, kterou miluju, což je jedině zpěv. Sice zase bez něj, ale výdrž nás zoceluje. Filip a Jack jsou úžasní. Hudba jim jde od ruky a jsou to super lidé, které byla radost poznat. Jsme sice momentálně unavení, máme po nočním koncertě, ale dáváme to s přehledem.

ODPOLEDNE

Jen tak ze zvědavosti jsem se podívala do mého kalendáře v mobile a uvědomila si, který je vlastně dnes den. 21.4. Den, který se před 30ti lety zapsal jako narození toho neretardovanějšího, nejlepšího, nejúžasnějšího a nejkrásnějšího bubeníka, který mi během řádu dnů přirostl k srdci, protože naše humory a blbosti se nehorázně slučují. A tak jsem se rozhodla, protože i oni jsou na turné přijet za nimi, menší překvapení v podobě mě a dárku pro CCho. Dumala jsem nad tím, co mu dát snad půl hodiny. Nakonec jsem se rozhodla. Kovové paličky na bicí s jeho jménem, plný koš sladkostí, hlavně lízátek a samozřejmě lahev tvrdého alkoholu nesmí chybět. Protože prostě to je můj Mačik.

A tak nasedám na motorku, kterou mi už druhý den půjčuje jeden metalista, který je náš velký fanoušek a teď jsme momentálně na takovém menším festivalu, tak pro to. Přilbu jsem si vzala a oblečení, tak s tím si nedělám hlavu, potrhané džíny, nátělník, kožená bunda, glády. Nic víc, nic míň. Ta motorka, tak to je mazel a sen snad každého pohodového motorkáře. Je to Yamaha chopper. Kráska největší, prostě luxus. Nasedla jsem na ni a vyjela vstříc silnici, před tím jsem si ovšem ještě vyslechla přednášku od Filipa, jak mám opatrně jezdit. Cestu jsem stihla ve velmi dobrém čase a už ve čtyři odpoledne byla na místě, před velkou halou, z níž byla slyšet hudba, zkouška na dnešní koncert. Opatrně jsem vyňala všechny věci z kožených tašek po bocích krásky motorky a vydala se do haly.

U zvukaře před tou místností, kde byli kluci, vyptala mikrofon a vydala se po zvuku hudby se slovy.

„Říká se, že bubeníci jsou nejblbější z kapely, to je ale strašná blbost, to jen ostatní, hloupější v kapele, nesnesou, že za něma je někdo tak chytrej! My své vymyté mozky napospas strunatcům nedáme!"

ASHLEY

Slyšel jsem něčí hlas, jak říká něco vtipného. Přesto, že jsme se všichni zasmáli, poznal jsem ten hlas, který během chvilky vešel do dveří. Byla to Kristen.

„Čest práci, pánové!" vyhoupla se za námi na podium.

Tak rád jsem ji zase viděl a ten pocit, kdy se mi vrhá okolo krku, tak toho se nikdy nenabažím.

Objala nás všechny, mezitím CC sešel z jeho stupínku dolů k nám.

„Tak CC. Filomeno, můj neodmyslitelný retarde, který k mému životu patří, a vždycky patřit bude, stejně jako naše kraviny a náš humor." Řekla, on se usmál a pevně ji chytl do náručí.

Následně mu stiskla ruku. A předala mu velký dárek.

„Všechno nejlepší, k tvým kulatým narozeninám, které určitě o víkendu pořádně oslavíme. Hlavně buď šťastný!" dokončila to, co chtěla a dala mu pusu na tvář.

„Moc ti děkuju, ty dárky, jsou úžasné, ale obávám se, že ten vodex bude dnes večer prázdný a ty paličky jsou luxusní, Purdy! Když mě budeš srát tak tě tím zmlátím, jo a ještě jedna námitka! Pusu jen na tvář?!"

STORY OF MY COMPLICATED LIFE (Black Veil Brides)Kde žijí příběhy. Začni objevovat