STORY OF MY COMPLICATED LIFE (Black Veil Brides)

Nový začátek, nebo bolest?

S Willem jsme se přestěhovali do malého domku, na konci LA. Už měsíc jsem nebyla v kontaktu s Ashem a jen párkrát s Andym.

 Moc mi chybí.

Neuvěřitelně moc mi chybí ten úžasný černovlasý kytarista, ke kterému jsem si vždycky přišla pro radu, když jsem si nevěděla s kytarou rady. Kterému jsem tak důvěřovala, ten který vypadal tak tiše. Hrozně moc mi chybí i jeho holka, se kterou jsem si mohla říct všechno. Která všechno hned vyřešila, hned mi pomohla. Velmi mi chybí i ten druhý kytarista, ty večery kdy jsem poslouchala jeho melodie linoucí se z houslí, na které tak úžasně umí hrát. Šíleně moc mi chybí srandy s tím nejlepším bubeníkem, chybí mi s ním ten černý humor, to jak jsme dělali blbosti v domě, jak jsme skákali po postelích, jak jsme blbli, jako malé děti. V neposlední řadě mi chybí i ta suprová zpěvačka, která mě vždycky podržela, která vždy byla se mnou. A ta strašně moc mi chybí on. Ten borec s proklatě modrýma očima. Ten, který mi vždycky podal ruku a já jemu. Ten, kterého mám tak moc ráda. Ten, který je můj starší bráška, který mi chybí, moc mi chybí jeho starost a on sám.

Milovala jsem ty večery, kdy jsme se dostali na tu gay party, kdy jsme blbli od rána do večera, kdy ze všeho byla sranda, kdy jsme si vyprávěli alkoholické historky, rodičovské historky. Ty společné koncerty, společné dny, společné vše. Vše, čímž jsme si prošli, společně a byli neporazitelní.

Pohled Ashe

Už je to měsíc, měsíc to jsem ji neviděl, co jsem ji necítil, co jsem netoužil. Ale stále doufám, že se vrátí, že tu bude. I když mám Nikki, není to ono. Kristen, ach Kristen, kde jsi? Vrať se, prosím. Znovu nacházím tu touhu k ní, tu vášeň k ní. Tu bolest k ní. A tu lásku k ní. Chybí mi její neúnavnost, její divokost, její bláznivost, její nespoutanost, její svoboda, její drzost, její urážlivost, její cílevědomost, její hlas, její smích, její úsměv, její oči, její krvežíznivé rty, její úžasné tělo. Chybí mi každým dnem i ona sama.

KRISTEN

A v poslední řadě bych lhala, kdybych řekla, že mi nechybí ani on. Chybí a jak moc. Chybí mi ty tmavé oči, ve kterých jsem hledala jiskry, ve kterých jsem viděla naději, že už bude vše, podle našich představ. Ve kterých jsem četla, co si myslí. Chybí mi ty jeho nenechavé ruce, které si nikdy nedaly pokoj, a já to milovala. Chybí mi ten úsměv, který by na denním pořádku. Chybí mi jeho rty, jejich drsnost, jejich hrubost, ke které jsem se vázala. Chybí mi jeho tělo, kterého jsem se milovala dotýkat. Chybí mi jeho talent, jeho humor, jeho nervozita, jeho touha, jeho vášeň, jeho hrubost, jeho temperament, jeho dominantnost, kterou jsem vždy zkrotila. Chybí mi ty divoké noci, kdy naše oblečení nemělo šanci obstát. Kdy mi zpíval u postele, kdy mi hrával u postele ty rockové pecky. Kdy jsem v něm nacházela všechno, co jsem ty roky postrádala, co mi chybělo, po čem jsem toužila. Chybí mi někdo, na koho bych mohla být drzá, kdo by si myslel, jak mě zkrotí. A chybí mi on sám.

Ahojky! Tak prázdniny jsou zahájeny! Další díl je tady a uvidíme, co se bude dít dál.

MILUJU VÁS <33

S láskou vaše Majuš.