10.- Mám prosbu

388 17 7
                                    

Isabell
Po ranní scéně jsem si dala dlouho sprchu a a udělala si snídani kterou mi měl udělat Justin.

Šla jsem do tělocvičny kde jsem strávila 2 hodiny. Potom jsem usnula na pohovce.
Probudila mě nová zpráva na telefonu. Nespokojeně jsem zamručela a po slepu hledala telefon. Odemkla jsem ho a přečetla si zprávu od Justina.

J: Mám prosbu, za 10 minut jsem u tebe.

Povzdechla jsem si a vstala. Šla si dát rychlou sprchu. Převlékla jsem se do čistého oblečení a scházela schody když začal zvonit zvonek. Otevřela jsem dveře a beze slova šla do obyvaku.

"O co jde?" Zeptala jsem se ho když dosedl na sedačku. Položil složku na stůl a upřel na mě pohled.

"Potřebuju aby si ukradla ten prsten" ukázal mi fotku. "Nežádal bych tě o to, ale tady musíš být neviditelná, žádné mrtvoly a kdyby to šlo, tak i bez raněných. Prostě čistě a rychle, je mi jedno jak to udeláš. Máš na to měsíc, takže prosím." řekl a nahodil pupy eyes.

Vzala jsem si do ruky složku a přelétla text a fotky pohledem. "Fajn, udělám to po svým." Usmála jsem se. "Jen bez mrtvol." řekl. Zakoulela jsem očima ale kývla.

"Děkuju" oddechl si.

"Máš pro mě ty boty?" Zeptala jsem se ho i když mi bylo jasný že ne. "Emm.. nechal jsem je doma" řekl a poškrábal se za krkem. "Zítra přijdu, pustím se do té opravy." "Budeš mít asi 4 hodiny." řekl.

Kdyby si mě seznámil tak tam můžu být furt. Pomyslela jsem si ale neřekla to. Ještě bych dostala z jeho řeči zase cukrovku. "Dobře, tak zítra." vyprovodila jsem ho ke dveřím a pak je za ním zamknula.

Spolu se složkou od Justin a jsem ulehla do postele. Pročítala jsem si ji dopodrobna a pak hledala informace o tom chlapovi. V podsvětí nebyl nijak významný, byl to spíše zkušený obchodník který ale podléhal kartám. Měl hromady peněz a tak na každém větším či menším utkání pockeru byl zván. Ale jinak nebyl žádný parazit nebo zločinec. Nebyl vůbec někdo, kdo by mě mohl ohrozit ale ten prsten.

Byl zlatý a měl v sobě nespočet karátů. Kámen byl směs. Byl tam briliant, diamant a rubín. Krom toho že stál hodně peněz umožňoval přístup k informacím které sice znám, ale jakyykoliv gang by pro ně zabíjel a nepochybuji, že by mohla vzniknout jedna z největších válek celého podsvětí.

Naštěstí k přístupu se potřebuje ještě další prsten, otisky rukou, a číselná kombinace. Krom toho všeho ví místo sejfu jen vybraní jedinci-konkrétně dva lidi a já. Takže zcela jistě pochybuji, že se k tomu někdo v nejbližší době dostane.

Díky lidem kteří pro mě pracují jsem zjistila kde se bude v nejbližší době nacházet a pak informace kdo tam s ním bude, nebo o co se jedná.
Už mám plán jak to bude a tak jsem spokojeně zavřela složku a položila ji na stůl. Zhasnula jsem světla a zachumlala se do peřiny.


Druhý den

Je něco kolem druhé hodiny odpoledne a já teď mám namířeno k Justinovi. Tentokrát jsem se rozhodla že pojedu na skatu. Jedna z věcí které mi jdou je jezdit na něm. Je to něco jako běh, teda význam běhu, ten pocit který díky němu máte. Osvobozující a krásné.

Než jsem se nadála tak jsem stála u dveří. Bylo mi jedno jestli tam jsou kluci nebo ne. Včera jsme se s Justinem jaksi nedomluvili na čase, ale mě to nedělá žádný problém. Celkem se těším až potkám ostatní kluky ale vůči Taylerovi by to nebylo fér. Zná mě déle než Justin a tak by ho mrzelo kdyby to zjistil až s nima.

Mám ho ráda, a hodlám se už konečně s ním po roce a půl setkat. Stejně to, že jsem tady nemůže Justin skrývat do nekonečna.

Usmála jsem se a otevřela dveře. Chtěla bych vidět Justinův výraz kdybych si sem nakráčela a oni by tu byli. Bylo by to k nezaplacení. N, za chvíli se dozvím jak to bude. Jestli Justin dostane infarkt nebo je čistý vzduch.

Šla jsem potichu do obýváku ale neslyšela jsem žádné hlasy, jen jak hraje televize. Pravděpodobnost že bych se tedy seznámila se snížila na 1% protože jsem pochybovala, že by zvládli být úplně ale úplně potichu. Bohužel jsem měla pravdu. Nikdo krom Justina neseděl na pohovce a tak seznámení padlo stejně tak rychle, jako ten nápad přišel.

To mě ale neodradilo od toho abych vylekala Justina. Potichu jsem šla za něj a pak mu položila ruce na ramena. Jak to nečekal tak sebou trhnul a shodil skleničku na zem. Naštěstí byla prázdná. Začala jsem se strašně smát až jsem se musela přidržet sedačky abych neslítla.

''Strašně vtipné Izz'' zamrmlal nespokojeně Justin ale koutky úst se mu nepatrně zvedli. Mezitím co jsem se snažila uklidnit Justin zvednul nerozbitou skleničku a odnesl ji pravděpodobně do kuchyně. Když se vrátil tak jsem stála už normálně ale na mé tváři furt pohrával spokojený výraz. Ano, miluju děsit lidi, proto miluju Halloween i když je to svátek spíše pro děti.

''Chceš s něčím pomoct?'' zeptal se mě Justin. ''Ne, dobrý. Kdyby něco mám křiknou. Vím to, neboj.'' zašklebila jsem se na něj a on na oplátku vypláznul jazyk. Jak malé dítě.''Dobře, máš čtyři hodiny.'' řekl a já už odcházela do garáže za mým nejlepším autíčkem.

Vlasy jsem si sepla do culíku a připravila si nářadí. Pustila jsem si rádio které už bylo připravené na zemi vedle nářadí s lístečkem, na kterém bylo napsané:

Neflákej se ;)

Auto jsem zase vyzdvihla a pustila se znovu do opravy podvozku. Myslím že ještě jedna návštěva a jednu část bych měla hotovou. Pobrukovala jsem si neznámou melodii písně a spokojeně se usmívala.

Po pro mě krátké době přišel dolů Justin s větou že už bych měla jít. Všechny věci jsem vrátila tam kde byli. Vypnula jsem rádio a opláchla si ruce.

Moje triko bylo zamazaný ale to jsem hned vyřešila a hodila ho k rádiu. Bylo prostě už jen černé. ''Díky'' řekla jsem když jsem z Justina tahala jeho triko. Oblékla jsem si ho a mrskla po něm moje, které se ještě doteď válelo na zemi.

''Jo, to mi určitě bude.'' poznamenal když si ho přehodil přes rameno. ''Nebude ti slušet'' Vyplázla jsem na něj jazyk a odebrala se nahoru ke dveřím, kde byl položený skate.

''Já si říkal že jsem tě neslyšel přijet.'' řekl a promnul si bradu na náznak že přemýšlel. Vypadal u toho extrémně vtipně, protože nebyl zrovna typ na logické přemýšlení. Zakroutila jsem hlavou a vyšla ven.

''Tak zatím, zítra příjdu. Zařiď aby tu s tebou byl Tai. Půjdeme pak na oběd ale mlč.'' Jen kývl hlavou, zamával mi a se slovy Ahoj Izzy se vypařil za dveře.

Naskočila jsem na skate a rozjela se domů. Nemohla jsem se dočkat až si dám pořádnou sprchu a nějaký to ovoce, protože jsem na něj dostala šílenou chuť.

---
Omlouvám se za chyby.
Rychlý díl pro
@69albatross69 ;)

-El


* ESO *Kde žijí příběhy. Začni objevovat