* ESO *

71.- To, co bych nikdy neřekla

"Nervózní?" Povytáhla jsem obočí, když jsme byli už jen chvíli od místa, kde jsme se měli setkat.

"To ne, jen.. Budou si tě bránit, takže budu střed zájmu a přidejme k tomu tvé varováni ohledně tisíce otázek a věcí, co budou dělat nebo na co se budou ptát, tak zas tak skvělé to není." Zamumlal a proto jsem ho donutila zastavit.

"Buď v klidu, Tayler tě schválil a jelikož máš rád basket, tak jim budeš sympatický." Políbila jsme ho.

"Vědí, že mi na tom záleží." Zamumlala jsem potichu, ale i přesto to slyšel.

"Tak záleží, jo?" Ušklíbl se.

"Hele jo, buď ticho!" Zavrčela jsem a on se uculil a políbil mě na vrh hlavy.

Spolu jsme došli až na pláž, kdy byli ty paka a něčemu se smáli. Povzbudivě jsem se usmála na Dereka než jsme k nim došli.

"Čau Izzy" první si mě všiml Tai a hned mě objal, pak pozdravil Dereka a já pře-cestovala k Justinovi, který mě taky objal a pak se zadíval ne moc přívětivě na Dereka, který stál vedle Taie.

Naštěstí se toho všeho ujal Tayler, ale ještě předtím Tim neudržel pusu zavřenou, takže se zas představil skoro sám.

"Tak ty jsi Derek, rád tě poznávám, kámo. Máš rád basket?" Vychrlil.

"Jasně že mám." A tím se málem započala diskuze o basketbalu, do které se hned hrnul i Roy.

"Kluci, aspoň vás představím." A tím je Tayler představil a mě tak zbavil té role, kterou zrovna nemusím.

Justin si ho měřil pohledem, padlo pár otázek a zatím to bylo v klidu, pak přišlo jako další téma basketbal –samozřejmě tam zavedl řeč zase Tim- a to se zapojil i Justin, a já to spokojeně sledovala.

***

"Nebylo to tak zlé." Řekl mi, když se semnou loučil. Dneska jdu spát po nějaké té době taky domů.

"Jsou to paka, ale stejně úžasní kluci." Usmála jsem se na něho.

"Nechci tě pustit, ale mají značnou přesilu." Zasmála jsem se a otočila se na kluky, kteří stáli opodál a čekali, než se k nim připojím. Snažili se nám nechat soukromí, ale stejně jejich pohledy byli na nás a uši co nejvíc napínali, aby slyšeli aspoň něco-marně.

"Však se uvidíme, nemůžu být jen tvoje." Nevím, jestli to byla spíše provokace nebo útěcha.

"Jsi jen moje." Zamručel mi do ucha a upevnil stisk rukou, které měl na mých bocích. Nakonec se ke mně sklonil a políbil mě.

"Tak dobrou." Řekl, i když věděl, že spát rozhodně nebudu.

"Dobrou Dereku." Rychlý polibek a pak už jsem se od něj odtáhla a s posledním pohledem se rozešla za kluky.

"No už jsem myslel, že tě sežere." Neodpustil si Justin a já mu za to dala se smíchem pohlavek. Vzal mě kolem pasu a Tayler kolem ramen, takhle jsme odcházeli s hlučícím zbytkem v předu.

"Myslím, že je fajn." Zhodnotil ho Roy, když jsme dorazili domů, Tim přikývl a na mou žádost šli připravit popcorn.

"Nemáme ho, no.." Nespokojeně jsem zavrčela, když tohle Marco vytáhl.

"Ne! Nechci aby jste ho, jak si chtěl jistě říct, zkontrolovali." Skoro jsem to přecedila přes zuby, a na mém čele se vytvořila vráska, jak jsem se zamračila.

Nevím, jestli můj výlev byl proto, že vím, že Derek není jen tak obyčejný kluk a není jen kluk z pouličních závodů. Možná to je právě proto, že vím, že není tak docela obyčejný. Nebo je to proto, že mi na něm záleží a záleží mi na tom, aby oni respektovali jeho soukromí, když jsem to udělala i já.