* ESO *

13.-On to chce. Já to chci.

Isabell

Jestli vás zajímá jak jsem se dostala k Justinovi do pokoje tak je pravda to co jsem mu napsala, lezla jsem přes balkon. Nebyli to zas tak vysoko-dobře pár metrů to bylo-i když pochybuju, že by tam normální- obyčejná holka, která nemá žádné zkušenosti s lezením či nějakými bojovými sporty -kde potřebujete mrštnost a sílu -vylezla bez jakékoli pomoci.

Pravda byla i to, že jsem tam čekala dlouho. Nenapadlo mě že by Justin byl tak dlouho dole a nejdřív jsem si myslela ,že z pokoje vůbec nevylezl.

Samozřejmě že jsem nelezla v tom oblečku, který jsem tam nechala jako dárek. Krabici ve které byl jsem měla na zádech, jelikož nebyla zas tak velká a vešla se mi do koženého baťohu.

V jeho pokoji jsem se převlékla a chtěla ho trochu poškádlit. Ano, v tomhle jsem mrcha ale Justin není žádný svaťoušek takže nepochybuji, že něco plánuje a že sám by mě nejdřív podusil.

Mezitím co jsem si psala s Justinem jsem si taky psala s Taylerem a tak věděl, co chci udělat, aspoň okrajově. Jedna z věcí kterou jsem si byla jistá byla ta, že měl na tváři úšklebek.

Ze začátku jsem neměla v plánu zdrhnout dřív než by mě v tom viděl,ale pak jsem si řekla, že když už mrcha, tak pořádná. Proto jsem tam ten obleček nechala a napsala na dveře vzkaz. Vylezla jsem oknem přes balkon a šla chvíli k mému autu.

Když jsem volala Justinovi tak jsem věděla, že tam budou i ostatní kluci. Už kvůli tomu jak byli zvědaví minule-koukali se z okna a četli si naše zprávy- a tak jsem se prostě na ně zeptala. Jak promluvil Tai tak jsem je dodělala tím, že jsem řekla jeho jméno. Prostě jsem musela udělat ještě větší dojem, nebudu si nic nalhávat, protože to rozhodně bylo působivé.

Teď vím jedno jistě. Je večer a to znamená že příjde Tai s Justinem a ten bude pravděpodobně naštvaný nebo aspoň se bude chtít pomstít,takže já, jsem v kaši.

Jen co jsem skončila s uvědomováním si moji situace se domem rozezněl zvonek. Tak trochu nechápu proč zvoní, já když jdu k nim tak tam v trhnu nebo rovnou lezu oknem. Ano, ano, prostě naprostý andílek.

"Pojďte dal!" Křiku když sbíhám schody. Ani se u nich nezastavuju a jdu do kuchyně. Vytáhnu z ledničky pivo a Coca Colu, sobě si naleji čistou vodu a jdu s tácem na kterém je pití do obýváku, kde už sedí oni. "Ahoj Izz " řekne Tai a roztáhne ruce. Položím tác na stůl a vpadnu mu do náruče. "Nazdar Taii" Oplatím mu pozdrav. Když se od sebe odtáhneme tak si sednu vedle něho a pozdravím Justina, který se na mě mile usměje a pozdrav mi opětuje.

Fajn, nebudu říkat že to není divný, protože je. On je úplně v klidu? No tak to mě někdo držte, kdo z Vás mu dal nějaký prášek na zklidnění? Přihlaste se, protože tohle není možný. Žádný náznak lišáckého úsměvu, žádný ten křivý úsměv nebo pohled, žádná poznámka a žádný arogantní postoj či náznak naštvanosti v jeho hlase. Jo, někde mu něco dal nebo je tu dvojče Justina, protože tohle je divné.

Ale když chce hrát tuhle hru, tak proč ne? Já jsem v tom profesionál, někdo kdo pravidla tvoří, někdo, kdo vyhrává.

"Hele, máme menší prosbu" řekl Tai a přeskočil pohledem na Justina a pak zas na mě. Pozvedla jsem obočí a uvelebila se na sedačce. "Zítra večer se koná ples, bude tam jeden významný člověk který má vstup do kanceláře. Tam někde je schovaná červená složka. No a jak už víš, tak já ani Justin nemáme ten správný šarm aby jsme se tam dostali, a tak jsme chtěli aby to udělal někdo zkušený čili ty" řekl a zazubil se na mě.

Napjatě mě sledovaly dva páry oči a čekaly na mou odpověď, kterou jsme naschvál protahovala. Rukou jsem si prohrábla vlasy a kývla. "Aspoň bude zábava" uškrnula jsem se a Tai i Justin si úlevně oddychli. Tohle bude asi jeden z důvodu proč byl Juss tak milí a nezabil mě hned na místě.