* ESO *

59.-Absurdní situace

''Vážně tě nemám doprovodit domů?'' Optal se mě zamračeně Derek, když jsme stáli na ulici kterou osvětlovaly pouliční lampy. Sice to moc světla nebylo, ale stále lepší než nic. Navíc jsem to měla jen kousek a chtěla jsem se projít. Když už jsem na sobě neměla ani podpatky, tak proč toho nevyužít?

''Je to jen chvilka cesty. Zvládnu to.'' Usmála jsem se na něho a stiskla mu dlaň, v které svíral mou ruku. Příjemně hřála, jako celé jeho tělo když si mě přitáhl do objetí. Přece se spolu neloučíme navždy, jdu jen ulicí domů.

''Stejně se mi to nezdá.'' zamumlal mi do vlasů když mě pevně držel u sebe. Nejsem zas tak bezbranná, sice jsem měla dvě skleničky alkoholu, ale to mě rozhodně nezabije, a šla jsem sama i horšími uličkami nemluvně o tom, kolik jsem toho měla v sobě.

''Nic se mi nestane, neblázni. Když tak poběžím, nebo na toho člověka začnu ječet, až radši sám odejde. Nemusíš se bát, ráno si zavoláme.'' Ubezpečovat tohohle člověka že zvládnu dojít domů, je jako kdyby mi bylo sedm a měla jsem jet sama autobusem do školy a to poprvé.

''Fajn, fajn. ''Stále se mračil. Bylo jasné, že mě nechce pustit, ale chtěla jsem se projít a Derek tu měl taxíka. I když mě přemlouval, abych jela s ním, nebo to, že by mě taky odvezl tak jsem to odmítala. Bylo krásně a já milovala procházky v noci.

''Zavolám ti.'' políbila jsem ho a strkala směrem do taxíku. Když si konečně sedl na sedadlo trochu jsem si oddechla. Pousmála jsem se na něho když se připoutal a zavřel dveře. Ještě jsem mu stihla zamávat, než se taxikář rozjel a já se na patě otočila a šla domů.

Bylo příjemně, měla jsem na sobě rifle a tílko s koženou bundou, takže mi zima rozhodně nebyla a všechno mé oblečení bylo černé, takže že bych svítila do tmy, to nepřicházelo v úvahu.

Po tom co jsem se včera na pláži zbavila Dereka a ztratila možnost si najít nového, sexy přítele surfaře jsme s Taylerem došli k baru. Celou cestu se na mě šklebil a utahoval si ze mě, pak to ale zakončil tím, že mu připadá jako dobrý chlap, což mi vykouzlilo na tváři úsměv. Když už ho schválil Tayler, ostatní by s ním nemuseli mít problém, až na Justina, který doufám spadne do velké euforie když se budou bavit o basketu.

No, aby to nebylo málo, myslím tím to, že o tom mluvil celou cestu Tayler, tak hned jak jsem si dala můj zasloužený drink u kterého jsem se roztékala a rozčilovala kluky s tím, že jsem měla neskutečně lahodnou zmrzlinu, tak Tayler vytáhl to, že jsme potkali Dereka. A už je vám asi jasné, jak ten rozhovor probíhal.

Krom toho, že se všichni podívali, popřípadě otočili směrem odkud jsme přišli a snažili se najít někoho, kdo by podle nich byl můj Derek, se překřikovali o tom, jak asi vypadá. Já jsem praštila Taie kvůli tomu, že to vytáhl a započal tak tím konverzaci, která bude jistě nekonečná jako všechny ostatní.

Když zjistili, že jsem se Dereka zbavila tak mě propálili zabijáckým pohledem. Asi jim došlo, že jsem je dnes neplánovala seznámit, to by bylo moc i na mě, nemluvně o Derekovi, který by toho musel snášet celkem dost.

Pak téma znovu přešlo na to, jak vypadá, a nikoho nenapadlo, že by jim to Tai mohl říct, nad čím jsem pokroutila hlavou a objednala si další drink. Když jim asi cvaklo v hlavě, a mozek se jim přepnul do režimu /aspoň trochu přemýšlím/ tak se zeptali Taie, jak že to vypadá. Jeho popis byl v celku jednoduchý.

Vysoký. Tetování. Basket.

Jo, tak tohle si Tayler pamatoval z celého seznámení, když se ho ptali na další konkrétnější informace tak zase něco vypustil z pusy.

Černovlasý. Vysportovaný.

No Taylere, ty si toho hodně pamatuješ. Přišlo mi to až vtipné, jak se o něm bavili. Nikoho nenapadalo, že ho znám ze všech tady nejlíp, i když se bavili o někom, s kým trávím čas já. No, jenom já.