81.-překvápko

167 10 0
                                    

Konec.
Hudba utichla a my ještě nějakou chvíli setrvali ve svých polohách, všem se zvedal hrudník ve zběsilém tempu nemluvě o tom, že jsme měli rudé tváře. Vyskočila jsem na nohy jako první a za mnou ty dvě skupiny, jako dva lidi, nejdřív Twist a ostatní-jako jeden- pak Lil a jeho skupina.-taky jako jeden- "Skvěle!" Zahulákala jsem skrz jejich pokřiky a se všemi si plácla. Všichni jsme se nahrnuli do studia za sklem, kde byl počítač.

"Wau, bylo to skvělý." Pochválil nás Tayler a políbil mě na čelo. "Díky." Usmála jsem se na něho a sledovala s ostatními naše video.

"Bezva lidi. Teď mazejte do sprch, pak to dodělám a pošlu jim vítěznou choreografii." Všichni se zasmáli a s pozdravem na rozloučenou se hrnuli ven.

Otřela jsem si pot z čela a převlékla se, abych zas tolik nesmrděla, pak jsem usedla k počítači a dodělala úvod videa, a konec, kde jsou jména všech zúčastněných. Zlepšila jsem viditelnost laseru, které jsme použili a byla spokojená.
Teď druhá část. Nahrála jsem do počítače choreografii, která byla v deskách a rozepsala, čí je která. Ještě jsem přidala video choreografie bez všech efektů a maličkostí, aby to bylo čistě jako kdyby tu stáli.Všechno jsem to dala do jednoho zabezpečeného souboru, aby šel otevřít pouze jim a vydechla, když stačilo kliknout na ikonku odeslat. Klik a načítaly se procenta.

Začal mi zvonit mobil a tak jsem ho s úsměvem přiložila k uchu. "Ahoj zlato." Pozdravil mě. "Ahoj" opřela jsem se do křesla a sledovala počítač-čtyřicet sedm procent-

"Co děláš?"

"Posílám vítěznou choreografii." Skousla jsem si ret, snad to výjde.

"Chci ji vidět, zatančíš mi ji?" Optal se s menším náznakem perverznosti v hlase.

"Možná." Ušklíbla jsem se. Osmdesát jedna procent.

"Přijedeš?" Zeptal se mě. Kluci odjeli pryč a Tayler má jet hned za nima, což znamená, že by jsme tu byli sami. "Kluci nejsou doma." Dodal.

"Přijedu." Potvrdila jsem mu to, když mi došlo, že mé kývnutí nemůže vidět.

Devadesát devět. Sto. Odesláno.

Vydechla jsem. "Odesláno."Šeptla jsem do telefonu, pak vypla počítač a všechno začala sklízet.

"Za jak dlouho tě mám čekat?" Zeptal se mě, popadla jsem věci, co jsem tu měla a ty ostatní porovnala, pak jsem s telefonem u ucha odcházela do domu.

"Do hodiny přijedu. Tak zatím." Nečekala jsem na odpověď a vypla hovor.

Hned co jsem přišla do pokoje jsem si to zamířila do sprchy, ještě prědtím jsem však klukům napsala, že jsem to poslala.

***
Zavírala jsem vchodové dveře u Dereka doma, když jsem na ně byla přitlačena. První reflex byl obranný, ale když jsem si v zápětí uvědomila, že to je pouze Derek, tak jsem se uvolnila. Štěstí, že mi to došlo dříve, než jsem něco udělala.

Jeho rty se přisály na krk a pomalu mi tam tvořily červený flíček. "Taky tě zdravím." Řekla jsem během toho, co on byl plně zaměstnán. Ruce měl pod mým trikem a já přivírala víčka když mě líbal na krku. Když se dopracoval k onu místu, které je má slabina, vypustila jsem z pusy stén, po kterém mě něžně kousl. Neuvěřitelné jak už ví, kde je moje slabé místečko.

"Ahoj." Pozdravil mě, když se odtáhl a prsty přejel po svém výtvoru. Spokojeně se usmál a táhnul mě dál do obýváku. To jsem ho však zastavila a nasměrovala do ložnice.

* ESO *Kde žijí příběhy. Začni objevovat