Dva hybridí bratři, každý úplně jiný, jak zvládají svůj život plný nástrah?
Mají komu věřit? A pokud ano, opravdu jim věří? Najdou každý svou lásku nebo se o ni sami připraví?
Pro jednoho je život pohádka a druhý vidí všude jen nebezpečí, jak jen s...
Takže kocourek má i drápky. Spokojeně jsem se usmíval na Federica, protože on byl momentálně v nemilosti. Nenápadně jsem Mika hladil na uklidněnou po ruce. „Kde vůbec pracujete? " zeptal jsem se jej, aby řeč nestála, z mého tónu hlasu ale bylo jasně patrné, že se mu směju. To ještě doplňoval můj úsměv. „Já jsem nový lékař tady Mika a..." bolestně jsem vyjekl, když se mi do ruky zaryly ostré nehty, nechápal jsem, proč to udělal, ale nakonec jsem pochopil. Ten chlap tedy skutečně nemá tušení, že Louis je hybrid. A je to tak... Vlastně není. Jsou tu ale náznaky a z toho to jde vyvodit. Navíc to, že jsou bratři je snad dostačující. Ale ti nevzdělanci, že? Konečně se k nám přidal i Louis. Sledoval jsem obsah jeho hrníčku. Kakao. Tedy tipl bych tak,že tam dal jednu lžičku. „Co si tykat? " navrhl jsem všem. „Přeci jen se budeme vídat dost často," posměšně jsem se usmál na blonďáka.
Fed:
Netuším, co se stalo, proč je Mike tak naštvaný a nesnáším toho doktora, co se může Mikeho beztrestně dotýkat. "A jak se teda jmenuješ?" zeptám se kousavě. Ale to jsem asi neměl dělat, protože Mike začne zase prskat. "Co s ním dneska je?" zeptám se tiše Louise.
Louis: „Je jen nevrlý, " významně jsem na Mika pozvedl obočí. Měl by se uklidnit. Vidí, že jsem v pořádku. Nakonec jsem si Mika vzal na klín, aby skutečně věděl, že jsem naprosto v pohodě. „Jsem Oliver," zaznělo mezitím od doktora. Moc jsem jejich rozhovor nevnímal. Stejně se na sebe hlavně šklebili. Já se momentálně staral o svého bratříčka. Otíral jsem svůj nos o ten jeho a konejšivě jsem jej hladil po bocích. „Chutná vám?" odtrhl jsem se na konec a zadíval jsem se na ty dva. „Ty sušenky dělal Mike."
Mike:
Mazlím se s Louem a ignoruju ty dva, štvou mě. Stulím se bráchovi na klíně a zavřu oči, chce se mi spát.
Oliver:
Sledoval jsem je a nejradši bych byl na Louisově místě sám. Upil jsem z kávy, přehodil jsem si nohu přes nohu a zadíval jsem se na toho troubu naproti mně. Ani mi neodpověděl, kde pracuje. Beztak je to nezaměstnaný idiot. „Odkud se vlastně znáte? " mluvil jsem k Fedovi a hlavou jsem pokývl k těm dvěma. „A ano, ty sušenky jsou vynikající, Mike je přirozený talent."
