Zaslepeni (Nedokončeno)

64.

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Fed:

Poslechnu Louise a jdu hledat toho kazišuka.
Projdu několik místností, než se dostanu k Oliverově kanceláři.
Zrovna vcházím, když uslyším, jak si domlouvá nějaké své dostaveníčko!
Prý zepředu ze zadu a pomocí oušek, jako vážně?!
Okamžitě k němu přiskočím a vytrhnu mu mobil z ruky.
„Debile..."
Praštím ho s ním po hlavě a tipnu hovor.
„Co si myslíš, že děláš? To ti Miki jako nestačí?"
„Jo, takže pánovi chybí sex, proto chce podvést to malé naivní zamilované kotě!" Štěkám na něj a hodně se držím, abych mu jednu neubalil.
„On je do tebe až po své kocouří uši zamilovanej. Sám sis vybral stydlivou a všeho zakázaného neznalou opičku, která má oči jen pro tebe! Jednou to nejde podle plánu a ty už si voláš někoho jiného! Idiote!"
Má zloba na něj přestane padat až ve chvíli, kdy vysloví své obavy.
„Imbecile jeden, copak ti nedošlo nebo tě ani nenapadlo, pro koho tak zdobí ten pokoj, v tvém domě, s tebou, kousek od tvé, v budoucnu od vaší ložnice?"

Mike:

Takhle to umývání není zas tak špatné. Louis mi dinosaurem umývá vlasy a já si hraju s delfínem.
V jednu chvíli jsem čichnul ke kbelíku a pak k sobě. Voním jako Oliver.
Se spokojeným úsměvem se nechám zabalit do ručníku.
„Díky, Lou, a promiň, jestli jsem vás od něčeho vyrušil, víš, nevím, co to do mě vjelo."
Sklopím pohled a podám Louimu delfínka, protože se rozhodl odnést všechny věci zpět do koupelny.
„Jo, počkám tu na tebe." Odkývu mu, když mi řekne, že si budeme muset promluvit.

Oliver:

„Dej mi pokoj, Federico," štěknu a zhluboka se nadechnu. Proč mi sem vůbec leze?
„Jo, chybí mi sex, představ si to. Navíc Miki o mou společnost očividně nestojí. Nikdo z vás." Mluvím tiše a zarytě v ruce držím svou sklenku.
„Vůbec to nechápeš!" vyjedu po něm.
„Jo, jasně. Přesně proto to maloval. Spíš jsem mu navrhl, jestli by to nechtěl vymalovat. Stejně jednou zase odejde a přestane se se mnou stýkat. Najdou si s Louisem jiného lékaře, protože mě očividně Louis nemůže vystát."
Zase se napiju a tentokrát chytím Federica za límec.
„Nejde mi o blbý sex. Chtěl jsem jen, aby mi taky jednou důvěřoval a neběhal pořád jen za Louisem. Pokud jsem jeho přítel, tak proč mi nevěří?"
Když na mě dál nenávistně civí, tak zavrtím hlavou.
„Volal mi pacient. Chce potěšit přítelkyni během jejího období a ptal se, jak to nejvíc zpříjemnit se svými možnostmi."
Vstanu.
„Ale aspoň vidím, jak úžasně o mně smýšlíš." Kysele se ušklíbnu. 

Louis:

„Nevyrušil, nic se neděje." Usměju se. Však to nevadí, stejně už moc nemám ani chuť, ale když Fed bude chtít, tak to tentokrát zvládnu.
Vše jsem rychle odnesl. Při cestě zpět se mi ale zamotala hlava a já se tak vrátil k Mikimu až po delší chvíli.
„Tak. Musíme si promluvit, jak vyřešíme ten problém s vodou. Ale už tohle je obrovský pokrok." Zářivě se usměju a vlezu si k němu.

Teď se prvně se podíváme na rozhovor Olivera a Federica a potom se vrátíme k našim kocourkům :)

Fed:

„A co bys čekal od malého kotěte, které mělo asi po druhé něco jako panický záchvat a vždy bylo zvyklé hledat záchranu jen u jedné jediné osoby. Navíc narozdíl od tebe nebo Louise znám jeho plány na to své období." Ještě aby ne, když jsem to pomáhal vymýšlet.
Mrknu na Olivera, který poměrně zbystří.
„A s tím pokojem má ale Miki své plány. Říkal něco o zelených kytičkách v té fialové a o tak pěti postýlkách..." Povzdechnu si a Oliver jen valí oči.