65.

593 65 9
                                    

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Louis:

Leknutím mi zmizel ocásek i ouška. Nohy jsem k sobě dát ale nezvládl, jelikož už byl uvnitř.
Zahanbeně jsem se schoval pod deku. Nelíbilo se mi, že mne takto nachytal. Jak se ke mně ale blížil a jeho vůně byla čím dál silnější, tak jsem si jej přitáhl k sobě a sedl jsem si mu na klín, kde jsem se začal pohupovat.
„Kde jsi byl tak dlouho?" zakňoural jsem a nechal jsem jej, aby mi mačkal půlky.

Oliver:

„Miluju tě," zašeptám a něžně jej políbím. Je tak sladký. Pozorný. Milý.
„Co kdybychom si šli dát zmrzlinu, co myslíš?" Propletu si s ním ruce a vedu jej do kuchyně.
„Koupil jsem tu jahodovou, co ti tak chutná."

Fed:

Přitáhl si mě k sobě a sedl si mi na vzrušený klín, na němž se začal vlnit.
Měl jsem pocit, že se zblázním, po takové době je to konečně tady a teď už nás snad nikdo nevyruší.
„Byl jsem jen uklidnit Olivera, vypadal najednou, že tě nenávidí stejně jako ty jeho a to jen z čiré žárlivosti."
Mačkám v dlaních jeho dokonalý zadek a jemně jej povalím pod sebe a vklíním se mezi jeho nožky.
Mám v plánu jej potěšit jazykem a následně jej ošukat do bezvědomí.

Mike:

„Taky tě mám moc, moc rád." Zářivě se na něj usměju a za ruku se nechám odvést do kuchyně.
„Super, a máš šlehačku? Chci hódně šlehačky, prosím." Žadoním a olíznu si mlsně pusu.
Chtěl bych dát šlehačku i na něco jiného... Federico mi doporučil nějaká videa, pro velké kluky, kde se dává šlehačka na holou kůži a pak se z ní slízává...

Louis:

Ani jej neposlouchám. Nevím, co říká. Když však spatřím, že se nechystá udělat, co má, tak zoufale zavyju a natisknu jej zase na sebe.
„Potřebuju, abys mi ho tam už strčil," vysvětlím co nejprimitivněji.
Nechci žádné zdlouhavé předehry. Ať už to udělá a budeme spokojení oba. Zatahám jej za vlasy.
„Honem."
Je zvláštní, že ani necítím touhu po slasti, je to jen pouhá potřeba čehosi jiného, co nedovedu vysvětlit.

Oliver:

„Máme šlehačku. Fed jí z nějakého důvodu nakoupil hrozně moc," řeknu s úsměvem a vše nachystám. Taky jej zatahám za nos.
„Co se tak podivně šklebíš, hmm?" usmál jsem se.
„Otevři pusu." Zaštěrchal jsem šlehačkou, i když mi bylo jasné, že si budu představovat něco úplně jiného. 

Fed:

„Vážně? A já chtěl tak moc ochutnat tvůj zadeček." Povzdechnu si, ale se spokojeným úsměvem se na něj podívám. Rychle ze sebe strhnu kalhoty i s boxerkama.
„Doufám, že jsi dost roztažený, jinak budeš svého zbrklého přání velmi litovat." Ušklíbnu se a na jeden příraz se do něj dostanu.

Mike:

Federico!
„Já se nešklebím... Ááá..."
Otevřu pusu a on mi tam nastříká hutnou bílou nadílku sladké dobroty.
Mám šlehačku kolem pusy, tak mi ji Oli se smíchem slízne.
„A teď ti to do pusy nastříkám já!"

Louis:

V okamžiku, kdy do mne vstoupí, tak dosáhnu svého vrcholu a rozechvěle nad prožitou chvílí oddechuju. Současně jej ale tisknu stále k sobě, chci, aby pokračoval. Jen aby mi byl stále nablízku.
Kousnu ho do ramene a jeho boky tlačím směrem k sobě.

Zaslepeni (Nedokončeno) Kde žijí příběhy. Začni objevovat