Zaslepeni (Nedokončeno)

30.

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Fed:

„A proč nemůžu já spát v posteli s tebou, Mike ve své a Oliver na gauči?" navrhnu po cestě naprosto nevině.
Míříme na náměstí a s Louisem se celou dobu popichujeme jako malé děti. Dokonce mi vyskočil na záda a dával mi povely jako nějakému koni.„Tady se někdo těší, až se na mně pořádně projede." zašklebím se a zasloužím si za to kopanec do břicha, až oba skoro spadneme.

Mike:

Běžel jsem na záchod a náhle se mi začala točit hlava, jen s těží jsem se udržel na záchodové míse.
Mírně se chvěju, netuším, co se to děje.
„Oli...Mně nějak není dobře..." špitnu, když za mnou přijde.
Pohladí mě po zádech a jen díky tomu maličkému dotyku se mu sesunu do náruče.
„Moje hlava..." chytnu se za ni a zavřu oči v naději, že ta závrať nebo co to je, zmizí.

Louis:

„Kdo říká, že já budu ten dole?" zamumlám a kousnu jej opět do krku. Ne moc, ale alespoň trochu zvýrazním ten obtisk.
„S tou tvou žížalkou? Nevím, nevím," popichuju jej a směju se, i když netoužím po ničem jiném, než aby do mě zasunul. Chci to samozřejmě i naopak, jsem rád nahoře, nikdy jsem nebyl s nikdy ten dole, tohle jsem si snad šetřil jen na Federica.
Políbím jej na rty.
„Budeš hezky spát na gauči, nechci, aby mě Miki slyšel, jak s tebou souložím, " znovu jsem jej políbil a konečně jsme dorazili ke stánku s rybičkami v chlebu.
Obsloužila nás hybridka, co stále koukala na Federicův krk a pak zase na mě.
„Půjdeme?" zeptal jsem se rychle, když jsem spatřil, že se chystá něco říct.

Oliver:

„Zlatíčko! " zvednu jej do náruče. „Radši si teď hezky lehneš a odpočineš si."
Napadlo mě hodně věcí, co by mu mohlo být, ale nechtěl jsem jej stresovat. Mohl mít jen bolest hlavy. Sice by to mohlo být i období, ale to je asi ještě nepravděpodobné.
„Donesu ti prášek a obklad na hlavu, jo?" políbil jsem jej na nosík a rychle jsem pro vše došel.
„Zkus se vyspat." Snad to pomůže. 

Fed:

„Ccc, co si to o mně myslíš? Já a spát s tebou hned na druhém rande? Já bych přece jen pokojně ležel vedle tebe a ze spánku tě objímal." řeknu na oko uraženým tónem.
„Půjdeme, jen to musím zaplatit." zabrzdím ho, když chce zbaběle prchnout od té hezké prodavačky.„Smím se na něco zeptat?" optá se ta slečna. Jen kývnu a ona se nesměle usměje.
„Jak, jak dlouho jste spolu, že, že už jako jste jako jako označili... " zamumlá a podívá se na Louise.
Označili? Co? Myslí ten kousanec? Asi si to vážně budu muset vygooglit.

Mike:

Třeští mi hlava a to, že se stočím na gauči do klubíčka moc nepomáhá. Oliver mi přinese obklad a nějaký prášek, který musím zapít.
Opatrně mě vytáhne do sedu a přiloží mi skleničku k puse.
Spolknu prášek a pak se zase schoulím a Oli mě přikryje dekou. Na čelo mi položí obklad a sedne si ke mně, drží mě za ruku a dělá mi na dlani kolečka.
„Nechci, aby to bolelo, Oli..." špitnu a zavřu oči. Je mi slabo, takže po chvilce vytuhnu vyčerpáním.

Louis:

Nad otázkou té prodavačky mírně zblednu a položím na stolek peníze. „Jen dva dny, ale známe se už přes pět let," zamumlu rychle a odtáhnu Feda pryč. Dívka se totiž chystala opět vyptávat a já už byl teď v koncích.
„Asi se divila, že už jsem tě stihl označkovat, ale místo cucfleků tam je kousanec, no..." nervózně se zasměju a sním jednu z rybiček.
„Hybridi jsou na značkování hodně hákliví, věděl jsi to?" prostě musím mluvit a on to nechá být. Nechá. Je moc líný.
„Chceš se už vrátit domů? Nebo kam bys chtěl ještě jít?" Stále se snažím o něčem povídat, jsem celý napjatý a nervózní, musím se uklidnit jinak to dopadne zle. Doopravdy zle.