Trošku předčasné, ale moc díky za fanart MartinaFryov0, snad ta láska těm dvěma vydrží 😘
Louis a Oliver: Tiktakbum
Federico a Mike: Já (Hanka124)
Oliver:
Potřebuje mě. To vím i bez něj. Položil jsem jej na postel a vylezl jsem si nad něj.
„Nebudu s tebou spát, protože by to nebylo fér, ale pomůžu ti, Miki, aby tě nic nebolelo a bylo ti móc dobře. Dovolíš mi to?" zamrkal jsem na něj a něžně jsem se otřel o jeho rty.
Necítil jsem výčitky. Dělám to, co po mně chce a nezneužívám ho.
To on cítí slast místo bolesti, já jsem jen doktor, co se stará o svého pacienta.Mike:
„Proč se mnou nechceš spát, nemáš mě rád? Nejsem hezký?...Ne, ne, ty mi nechceš pomoct! Ty víš, že potřebuju tebe, tebe v sobě. Nic jiného mi nepomůže." zkuhrám a tečou mi slzy.
Jsem na něj naštvaný, ale i tak se k němu lepím a vybízím se k dalším dotykům, nechápu se.
„Když to neuděláš ty, udělám to já!" zaprskám na něj a jakoby se mi vrátila síla, přetočím Olivera pod sebe a začnu se mu dobývat do kalhot.Oliver:
Dobře, tak jsem jej docela podcenil. Celkově jsem jeho období podcenil. S námahou jej dostanu pod sebe a stáhnu mu kalhoty.
On se uklidní, jelikož si asi myslí, že dostane, co chce.
„Udělám ti dobře, ano?" Stáhl jsem mu i spodní prádlo a sklonil jsem se k jeho rozechvělé dírce, ze které vytékala samolubrikační tekutina. Roztáhl jsem mu nohy od sebe a jazykem jsem přejel po rozechvělých svalech. Prsty jsem nahmatal místečku u ocásku.
Nemůžu zajít pro léky, bůh ví, co by tu provedl. Musím jej prostě vyčerpat. Kmitám jazykem po jeho vchodu a konečně se jím dostanu i dovnitř.Mike:
Konečně, konečně....
Během toho, co si mě připravuje na svůj vpád, se stihnu třikrát udělat a to používá jen jazyk. Jaké to asi bude, až použije ten klacík, co má v kalhotech...
„Už, už, chci, chci..." za chvilku se udělám po čtvrté a on se na mě nechápavě dívá.
„No, tak já to udělám sám... " zamumlu si pro sebe a prudkým pohybem ho dostanu znovu pod sebe. S potěšením zjišťuju, že jeho rozkrok je naprosto tvrdý, takže už jen stačí stáhnout kalhoty s boxerkama.
„I on chce do mě, nebraň nám v tom, jinak tě to bude bolet... "Oliver:
To není možný...
Nechápavě na něj koukám, ale on je jak nějaká piraně. Okamžitě se zas začne dobývat do mých kalhot a jelikož jsem patřičně vzrušený, tak ani já netoužím po ničem jiném.
Na poslední chvíli se ovládnu, opět jej shodím pod sebe a páskem mu přivážu ruce k posteli, i když to byl drsný boj, při kterém mě zvládl svléknout.
„Bude to dobré, "řeknu zadýchaně a se zaskučením si promnu tvrdé mužství. Vrátím se k Mikimu a tentokrát jej uspokojuju prsty. Líbám jej na hrudi a zas jej líbám na ústa. Prakticky se nad ním skláním, třu své mužství o jeho bříško a prstím ho, i když on stále nemá dost.
Vibrátor. Mám tu přece vibrátor. Odtáhnu se a z pod postele vyndám malou krabičku.
ČTEŠ
Zaslepeni (Nedokončeno)
Short StoryDva hybridí bratři, každý úplně jiný, jak zvládají svůj život plný nástrah? Mají komu věřit? A pokud ano, opravdu jim věří? Najdou každý svou lásku nebo se o ni sami připraví? Pro jednoho je život pohádka a druhý vidí všude jen nebezpečí, jak jen s...