Zaslepeni (Nedokončeno)

37.

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Fed:

„Kouřím už jen zdravě," dříve jsem, v době mé střední školy, byl strašnej závislák. Byl jsem schopnej vykouřit krabičku cigaret denně.
Stálo mě hodně moc úsilí a času se to odnaučit.
Bohužel se bojím, že kdybych si dal znovu, byť jen jednu, spadnu do toho zas, a to nechci.
Na tom Oliverově super baru něco bylo, neznal jsem ho a to už je co říct, ale vypadalo to pěkně.
Černé stěny, barevná a neonová světla a disco koule. Sedneme si k baru a objednáme si první rundu.
„Platí, ale budeš mě muset hlídat, mám Louise, ale to ty kočky a kocouři tady neví. Mňau. " šťouchnu do něj, když si všimnu hloučku dívek, které po mně pokukují, a ze srandy jim zamávám.
Ony zrudnou, zvednou se a utečou, asi na záchod.

Oliver:

„Pokusím se tě ohlídat, já jsem nezadaný, takže... " zazubil jsem se a rovnou jsem sklenku vyprázdnil.
„To byly jen nejisté trubky, ty pravé kousky jsou na parketu." Prozradil jsem mu dal jsem si dalšího panáka.
„Hele, ne, že Louise podvedeš, to by byl dost velký průser, navíc by to možná poznal. Tím si teď nejsem jistej," šťouchl jsem do něj, když jsem spatřil, jak navázal oční kontakt s klukem, co seděl kousek dál.
Já se rozhlížel po parketu, ale neviděl jsem nikoho, kdo by mě dokázal dostatečně zaujmout. Myšlenky se mi akorát stočily k Mikimu.
Rychle jsem se napil. Bože... 

Fed:

„Nepodvedu, neboj, ale to neznamená, že si nemůžu pohrát," mrknu na něj, kopnu do sebe dalšího panáka a bez přetržení očního kontaktu s jedním krasavcem, Olivera dotáhnu doprostřed parketu a začneme tančit.
Různě se vyzývavě kroutím, vím, že nejméně jedny oči sledují jen a jen mě, a Oliverovy to rozhodně nejsou.

Oliver:

Nijak jeho chování nekomentuju, ale je mi jasné, že i to pohrát není zrovna na místě. Je to ale jeho věc.
Vlním se do rytmu hudby a překvapeně vydechnu, když jsem odstrčen a Fed nyní tancuje s tím krasavcem z baru.
Sleduju je, ale dost mě zaměstnávají cizí ruce na mých bocích a něčí tvrdý rozkrok, co se o mě otírá.
S povzdechem se k němu otočím. Další hňup, co si myslí, že mi ho tam strčí.
„Odpal," strčím do něj. Ani nebyl hezký, byl to prostě... Slizkej hnusák.
„Fede!" přes hudbu mě není slyšet a já jen sleduju, jak tancují tělo na tělo. Zakroutím hlavou. Snad ví, co dělá. 

Fed:

„Hej, krasavče, klídek, neznám ani tvé jméno," zavrním mu do ucha a malinko ustoupím, aby byl mezi námi prostor a lépe se mi tancovalo. Kdyby to byl Lou, asi bych mu zkusil twerkovat na klíně... Chtěl bych to zkusit... Musím si počkat...
„Je pozdě na to se zdráhat, kotě," pronese arogantně a přitáhne si mě zpátky k sobě, ale já mu jako omylem silně dupnu na nohu a tak mě pustí.
„Kotě má ostré drápky, to se mi líbí, jsem Adrien." mrkne na mě a pokusí se mě aspoň chytnout za boky, ale já se mu znovu vyškubnu, ale to už vypadá dost naštvaně.
„A víš, co ještě toto kotě má? Přítele a policejní odznak s bouchačkou, tak se být tebou klidím." zasyčím mu do ucha, když mě pevně chytne za zápěstí a "přivine" si mě k sobě.
Zle se na něj podívám, a když mě ani tak nepouští, tak se mu protočím a on skončí s rukou skroucenou za zády.
„Necháš mě už v klidu tancovat s mým kamarádem?" křiknu na něj přes hudbu a pustím ho.
On jen něco zavrčí a odejde.
Konečně.
Bože, jak já rád vyvolávám tyto konflikty, když vím, že já jsem ten, kdo má na vrh.

Oliver:

„Ty jsi fakt magor," vyčtu mu a chytím jej za pas. Jednou rukou mu mimoděk sjedu na zadek.
„Svádíš je a pak jim děláš tohle, měl by ses stydět." Schválně mu zadek promnu v ruce a jeho pohledu si nevšímám. Sice jsem menší, ale rozhodně bych byl nahoře. Za tím si budu stát až do smrti.
„Hele! Co si dát ještě drink?" zařvu mu do ucha a víc se na něj natisknu, jelikož do mě kdosi strčí.
„A platím, tak si to užij," pobídnu jej a procpeme se zpět k baru, kde se zazubím na králičí barmanku.
Když se ke mně však otočí čelem, úsměv mi zmizí.
Bývalku jsem doopravdy potkat nechtěl.