Zaslepeni (Nedokončeno)

71.

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Oliver:
„Jo, tady," uculil jsem se a setřel jsem mu mléko z koutku úst.
Abych řekl pravdu, ten druhý film vůbec neznám a Antmana jsem viděl už před nějakou dobou. Aktuálně bych chtěl nejvíc jít na Neptuna, Poseidona?
Je mi ale jasné, že Miki ani v tomhle nemůže mít úplně nejlepší přehled.
„Za chvilku nám donesou zákusky," řekl jsem zvesela a o to veseleji jsem na něj mrkl, když se tak asi po třech minutách skutečně stalo. Byl to čokoládový dortík se šlehačkou a jahodami. Trochu se mi sevřel žaludek při pohledu na šlehačku. Asi ji už nikdy nebudu schopen vnímat tak jako dřív.

Louis:
„Poetický?" zeptám se nechápavě.
„Ještě že jsi nestudoval jazyky."
Raději už k tomuto tématu nic neříkám a soustředím se na Fedem řečený nesmysl.
„Tak to dokaš," řeknu přísně.
Miki je jen citlivější, není to padavka.
„Tak," postavím se.
„Klidně ti pomůžu."

Mike:
Zaculím se a poděkuju mu. Takové hezké klišé, ještě mi mohl tu nečistotu slíbnout. Uculím se ještě víc, když nám donesou desert se šlehačkou. Nevím, nevím, jestli budu schopný to sníst bez toho, aby se mi nepostavil.
„Vypadá to dobře." Polknu, laškovně naberu šlehačku na lžičku a pomalu ji strčím do pusy.
Ten dortík byl opravdu dobrý a při jeho jedení jsme se s Olim hodně smáli a červenali.
Potom za nás Oliver zaplatil, trval na tom, takže alespoň koupím popcorn, protože lístky do kina Oli koupil předem. Takhle prý nebudeme muset tak pospíchat.

Fed:
Zamračím se na něj a on si stoupne.
„Dokážu, vydržím dlouho, déle než Mike." Odfrknu si a postavím se naproti Louisovi.
„Měli bychom se o něco vsadit, co myslíš?" Navrhnu, toto totiž nemůžu prohrát.

Oliver:
Do kina jsme se dostali vcelku rychle a Miki šel koupit popcorn. Já se mezitím díval na plakáty. Pořád mám v hlavě jeho obličej při jedení dortíku a to mě pak vede k dalším myšlenkám a tedy i k tomu, jak měl v puse můj penis. Kousnu se do rtu a obejmu jej kolem pasu, když se ke mně konečně vrátí.
„Jdem?" brouknu mu do ucha a vejdeme do sálu, kde se i usadíme.

Louis :
„Tak dobře," kývnu jednoduše a uculím se. Tohle mám v kapse.
„O co se chceš vsadit?" Sám nemám nejmenší ponětí, co bych po něm mohl chtít, než mě napadne vcelku vtipná představa Feda, jak se celý den potí v kostýmu, v jakém se kdysi potil jako školák na brigádě.
Vím to díky staré fotce, co jsem kdysi našel. Ihned mu svůj nápad vyjevím a čekám, co napadlo jeho.

Mike:
Sedíme v kině, na klíně každý držíme popcorn a já jsem nedočkavý. Kdy už to začne?
V kině jsem dnes celkem po třetí a jsem z toho malinko nervózní. Poprvé jsem tu byl po dlouhém přemlouvání s Louisem. Myslím, že to bylo na film o Čtyřlístku. Po druhé jsem tu seděl s Federicem, který mě vzal tajně na film Logan. Byl jsem tehdy strašný strašpytel, takže mě musel po půl hodině Fed vynést plačícího ze sálu ven. Všichni byli naštvání, myslím, že po nás někdo i hodil kelímek od pití... Nebyl to hezký zážitek.
Ale teď jsem tu s Olim. Drží mě za ruku a jemně mi palcem přejíždí po hřbetu ruky.
Náhle světlo zhasne a film začne.

Fed:
Jen při vzpomínce na to, jak jsem měl ten kostým naposledy na sobě, se znechuceně otřesu.
Tenkrát jsme ve škole hráli divadlo, já tam skončil za trest, protože jsem se popral s učitelem na školním pozemku.
Skončil jsem za to v kostýmu králíčka, byla to hra na způsob Zootropolis.
Ten kostým se skládal z huňatého jednotného pyžama ledního medvěda, čelenky s vyrobenýma ušima, nakresleného čumáčku a plyšové mrkve.
„Pokud na to jdeš takhle... Tak když prohraješ ty, tak se celý den budeš chovat jako opravdový hravý kocourek. Budeš se se mnou mazlit, pít mlíčko, hrát si s kočičími hračkama a budeš mít odhalená ouška a ocásek." Napřáhnu před sebe ruku, abychom si na to mohli plácnout.
Louis se přímo nasraně zamračí a k ničemu se nemá.
„Copak, bojíš se, že bys prohrál?" Vypláznu na něj jazyk a než se stihnu vzpamatovat, tak si se mnou třese rukou.
„Uvidíme, kdo vyhraje," já...
Začnu se protahovat, protože stát ve stojce bude náročné pro zápěstí, přeci jen se nechci zranit.