Zaslepeni (Nedokončeno)

35.

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Mike:

Byl jsem rád, když mi Lou dal prášky a já zase chvilku necítil potřebu se uspokojovat.
„Lou, mě je to tak líto." vzlykám mu do hrudi a začnu mu vyprávět, jak se o mě Oliver staral a jak jsem to pokazil. Nechápu, co mě to napadlo...
„Už mě nemá rád, strašně jsem mu ublížil, muselo ho to tolik bolet. Vždyť tak moc křičel a brečel. " Lou na mě jen kouká a pak mi něžně otře slzy.
„Prdlajs, chtěl mi pomoct, jako správný doktor a já ho zneužil ještě ke všemu ve spánku. Jsem tak zlý kocour." prskám a odmítnu další sousto.
„Navíc mám něco pořád v sobě a nevím, jak to dostat ven, chci, aby už to nevibrovalo." ztěžuju si. Je mi ze sebe samotného na nic.
„A ty, místo toho, aby jsi byl konečně s Federicem, tak se tu o mě musíš starat. "

Fed:

Vyprávím Oliverovi, jak jsme se opili a co jsme vyváděli.
„No, kondom... Jsme neměli, oba jsme totiž zdraví, " co to oba s tím kondomem mají?
„A přece ti hned na sebe nenapráším, že si rád nechávám vystříkat prdel." zašklebím se na něj a povídáme si jako stáří dobří přátelé.
„Kdo mě o to připravil? No, můj první doopravdický přítel Mateo... " špitnu a dívám se při tom do stropu.
„Tehdy mi bylo sedmnáct."

Louis:

„Ale, ouško," zamumlu smutně a jemně jej pohladím po hlavičce. „Oliver to zas vyčítá sobě, víš, kdyby vedle tebe nespal, tak se to nestane. Dobře, nebudu nikoho obviňovat, ale zase ty se nebudeš obviňovat taky." Koukám na něj a poté zrudnu.
„Tak já, já to udělám," špitnu. Nechci to udělat, ale co jiného mi zbývá. Jemně jsem prsty vklouzl do jeho zadečku a rychle jsem z tama vyndal vibrační vajíčka, které jsem okamžitě položil vedle na postel.
„Teď už to bude v pořádku, ano?" byl jsem v rozpacích a on toho asi využil, jelikož jsem stihl slíbit i to, že Olivera nechám nadále ve své přízni.

Oliver:

„Neměli?" podivím se.
„Zdraví možná jste, ale... No. To je jedno a tak Mateo." Všimnu si, že zesmutněl.
„Chceš o tom mluvit?" zeptám se jemně.
„Já o to přišel, když mi bylo třináct," přiznám tiše a na to se zasměju.
„Co kdybych donesl nějaký alkohol, aby se nám naše smutné okamžiky popisovali trošku líp, co?" Zvednu se a rychle se pro ten alkohol rozejdu. Při tom si frustrovaně prohrabuju vlasy. Prostě na to nemyslet. Miki nebyl ona. Mikiho jsem prakticky zneužil já svou pitomostí.

Mike:

Spokejeně se tulím k Louisovi a znovu se mi zavírají oči.
„Lou? Donesl bys mi ještě jednu deku, prosím? Je mi zima." zívnu a víc se zachumlám do peřiny a do deky, kterou mě přikryl Oliver včera.
Mírně mi drkotají zuby a Lou se nabídne, že mi ohřeje mlíčko. Ale když se s ním vrátí, tak už tvrdě spím.

Fed:

Nechám si od Olivera nalít panáka.
„O svůj zadek jsem přišel v sedmnácti, ale svůj první sex jsem měl tři dny před patnáctinama." upřesním nevesele.
„V těch třinácti to byl zadek nebo péro?" zeptám se a on do sebe taky kopne panáka jakéhosi alkoholu.
„Mateo byl jeden z mála lidí, s kterými jsem se dříve bavil, opravdu hodný člověk. Miloval svou rodinu a udělal by pro ni cokoli, měl v plánu se o ni v budoucnu postarat. Chtěl vydělat hromadu peněz a koupit rodinný barák, v kterém by všichni žili. Ale místo toho potkal mě." povzdechnu si vypiju tři panáčky naráz.

Louis:

„Ty trdýlko moje." Mléko položím na stolek a zakryju ho pořádnou duchnou. Zaváhám, ale nakonec si lehnu za ním. Jsme sourozenci a na ně to nějak nepůsobí. Obejmu jej. Bude to v pořádku. Všechno bude zase v pořádku.
Můj bráška sice přišel o panictví ne moc hezkým způsobem, ale já to taky neměl nijak nádherné. Oliverovi odpouštím, ale je to těžké. Je těžké přiznat, že Miki už není to malé kotě, co ani neumí na nočník.