Zaslepeni (Nedokončeno)

75.

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Fed:
Jsem z Louisova počínání nadržený až na takovou úroveň, že se téměř nedovedu ovládat. Proto chvíli trvá, než mu odpovím.
„Chci, aby jsi to moc neprotahoval s přípravou a co nejrychleji a nejtvrději mi ho tam strčil," zformuluju touhu, která mi projíždí tělem jako elektrický proud, do slov.
Slyším jeho zvonivý smích a zalapám po dechu, když do mě zničeho nic naráz vrazí dva suché prsty.
„V-šup-lí-ku..." Špitnu přes zatnuté zuby.

Mike:
Oliver mi kouká přes rameno a já dám poslední vykrajované ovoce do misky.
Ještě to chce jogurt...
„Dělám nám snídani, dáš si?" Usměju se a dám mu před pusu kousek kiwi ve tvaru vesmírné rakety.
„Podáš z lednice ještě dva jogurty, prosím?" Požádám ho a s miskou s ovocem se vydám ke stolu.
Sedíme naproti sobě a Oli mě zrovna krmí melounovým srdíčkem, když si všimnu za oknem osoby v černém.
„Oli..." Šeptnu trochu vystrašeně, to je ten chlap, kterého jsem viděl před několika týdny tady v zahradě.
„Proč se na mě tvůj zahradník tak divně dívá?" Ouška mám přitisklá k hlavě, že mezi vlasy nejdou skoro vidět, cítím, že je něco špatně, a Oliverova reakce tomu nijak nepomáhá.

Louis:
Před tím než jsem do něj vsunul dva prsty, tak jsem je řádně naslinil. Nejsem hlupák a je mi jasné, že to nepůjde jen tak nasucho a hned. Jeho tělo by to nezvládlo. Už jen tohle ho muselo hodně bolet. Líbal jsem jej na záda a nepřestával jsem jej roztahovat. Sice si to přál tvrdě, ale nehodlám ho zmrzačit.
Postupně se natáhnu k šuplíku, odkud vyndám lubrikant, kterým pomažu své vzrušené mužství. Vytáhnu z něj prsty a roztáhnu mu od sebe půlky.
Začnu se o něj otírat, než se začnu tlačit dovnitř.
Nechci, aby jej to bolelo, ale on se chová jako netrpělivá lehká žena.
Posledních pár centimetrů jej už nijak nešetřím a chytím jej za boky.

Oliver:
Zmateně zvednu hlavu k oknu a okamžitě se postavím.
„Omluv mě teď, ano? Zůstaň hezky tady, jo?" usměju se na Mika a rychle se vydám k hlavním dveřím.
Co tady dělá? Proč chodí až ke mně domů? Nemá tady co dělat, vždyť mají telefon.
Otevřu dveře a vtáhnu muže dovnitř, abych s ním pak mohl jít rovnou do své kanceláře.

Fed:
Když do mě náhle přirazí až nadoraz, s trhavým výdechem zakloním hlavu, oči dokořán, zatímco Loui je má slastně přivřené.
Náhle se ve mně pohne a i já musím mhouřit oči nad tím příjemným pocitem, který se mi rozlévá po těle.
Louis začne přirážet rovnou ze začátku na mou prostatu a já se můžu zbláznit.
Nechápu, jak může jen tak s klidem měnit rychlosti a mě tím mučit.
Drtí mi boky a naše kůže o sebe plácají... Ruce se mi postupně podlamují...
„Chci, chci tě... vidět..." Chci jej po dlouhé době vidět vyvrcholit, vidět jeho obličej skřivený vlnou orgasmu.

Mike:
Poslechnu Olivera a zůstane sedět v jídelně.
Nechápu, co ten zahradník potřebuje tak důležitého, že nás musí otravovat v sobotu ráno...
Ani jsme se nestihli spolu pořádně nasnídat.
Povzdechnu si a přejdu do kuchyně, kde po sobě uklidím linku.

Louis:
„Ne, takhle je to, uhm," nedokázal jsem se normálně vyjádřit. Z úst se mi dralo jen hekání a vzdechy.
Jeho zadek byl pro mé tělo jako hostina se vším všudy a já si nedovedl představit, že bych se teď snad nějak zdržoval tím, že bych měnil naši pozici. Mohlo se zdát, že jsem až agresivní, ale jemu nešlo odolat.
Přeci jen jsem však nakonec zvolnil tempo a s neochotou jsem z něj vyklouzl, abych jej mohl převalit na záda.
Jednu jeho nohu jsem si hodil přes rameno a opět jsem pronikl do jeho těla. Díval jsem se mu do zčervenalé tváře. Nechápu, proč jsem se o tohle dobrovolně připravoval.