Zaslepeni (Nedokončeno)

82.

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

❤️Přejeme pěkný Den studentstva❤️

Mike:
Už jsem si vzpomněl, je to pan doktor William.
„Ahoj Mike, jak jsi se měl?" Sedne si vedle mě.
„Dobře, pane doktore, dobře, a vy?"
„Já taky, byl jsem na dovolené u moře. Bylo tam krásně. Byl jsi někdy u moře kocourku?"
„Asi ne, nebo si to nepamatuju, ale už se těším, až se tam podívám, slyšel jsem, že tam mají velký výběr zmrzliny a voda je tam slaná."
„Ano, máš pravdu," zasměje se a odhalí své bílé zuby.
„Pojedete letos o prázdninách?"
„Asi ještě ne, moře, to je moc vody, to bych ještě nezvládl, ale Oli říká, že se lepším."
„Oli? To je nějaký tvůj králík?"
„Ne," teď se zasměju já, „to je můj přítel." Pochlubím se a jemu ztuhne úsměv na rtech, ale to už se otevřou dveře od Louisova pokoje a Federico mě zavolá dovnitř.
„Tak nashledanou, pane doktore."
„Brzy naviděnou kocourku," zamumlá si pro sebe. Nevěnuju tomu pozornost a jdu zkontrolovat svého brášku.

Fed:
„Tak promiň, že jsem se o tepe bál, když jsi vypadal, že každou chvíli umřeš! Prvně utečeš od bazénu, potom tě najdu, jak se pereš s šéfem, a pak pár minut na to ležíš schoulený na zemi, objímáš si bříško, třeseš se, mumleš si něco pro sebe a mě vůbec nevnímáš... Víš sakra, jakej jsem měl strach?" Vyjeknu ublíženě, když mi Oliver i Louis vyčtou, že to přeháním.
To, že jsem Oliverovi dle jeho ochabující erekce pokazil sex, je mi sice líto, ale Louisovo zdraví je přesnější.
Zvednu se od Louiho a dojdu na chodbu pro Mikiho, vedle kterého sedí ten divný doktor.
„Miki, pojď, už se na něj můžeš kouknout."

Louis:
„Přeháníš," povzdechl jsem si a více jsem to už nekomentoval. Rozhodně jsem nebyl v takovémto stavu. Zase ze mě dělá nějakou chudinku.
Přejel jsem si po spánku, když jsem si vzpomněl, jak mě chytil za ocásek.
V tu chvíli se mi udělalo dost špatně a já zavřel na chvíli oči. Prostě na to nemyslet. Místo toho jsem se zeširoka usmál na Mika, který se okamžitě přišel přitulit a vyptával se, jak je mně a jak je dítěti. Jeho jsem musel ubezpečovat úplně stejně jako Federica. Opět jako malé dítě.

Oliver:
Ještě než Federico odešel pro Mika, tak mi neutekl jeho pohled na můj rozkrok. Erekci jsem už neměl, ani jsem už nebyl vzrušený, ale stejně si bude zase myslet svoje.
Mike se okamžitě přihnal k Louisovi a já začal přemýšlet nad tím, co jsem slyšel. Takže měl nějaký záchvat. Možná z nějakého šoku. Asi se ho šéf nějak nevhodně dotkl a on na to zareagoval takto.
„Kdy tě pustí?" zeptal jsem se.

Mike:
„A neměl by ti Oli udělat ultrazvuk? To se přece těhotným kocourkům dělá, ne? Zkontrolujeme, jestli jste všichni opravdu v pořádku." Podívám se na Olivera, který se zamyslí.
Kočičí těhotenství trvá kratší dobu než lidské, tak bychom už teď možná mohli vidět třeba, kolik jich v Louim je...
Mazlím se s ním a lížu mu ranky na rukou.

Fed:
Já nepřeháním! Copak on si to neuvědomuje?
Miluju ho a ten strach o něj je ubíjející.
Jakmile Mike zmíní ultrazvuk zpozorním.

Louis:
Znechuceně se ušklíbnu. Už jednou mi cosi patlal na břicho. Zopakovat si to nechci.
„Ti doktoři říkali, že budu muset stejně na ultrazvuk, takže si to nechám udělat už tady. Stejně už mi dělají krevní testy," oznámím s jasnou nerudností v hlase. Je to zbytečné. To dítě je v pořádku.
Nechám Mikiho dělat, co zrovna dělá, i když vidím, že Federicovi se to zrovna nezamlouvá. Určitě má obavu, že se to takhle zanítí.