Zaslepeni (Nedokončeno)

63.

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Louis:

„Miloval jsem tě mnohem dřív než ty mě. Jak by má láska mohla jen tak odejít?" znovu jej rychle políbím a natisknu se na něj.
S každým dalším polibkem mým tělem prostupuje vzrušení a já toužím cítit jej víc a víc.
Dokázat mu svou lásku a současně ho potřebuju po té sexuální stránce. Hezky rychle. Hned teď.
„Fede, ty jsi tak dokonalý. Chovám se teď strašně. Je mi divně. Špatně spím, je toho moc," vykládám mu mezi polibky a otírám se o něj. Mé vzrušení musí cítit i přes látku kalhot.
„Pojďme někam, kde budeme mít soukromí. Hezky si spolu... Užijeme," kousnu jej do ucha.

Oliver:

„No tak, lásko klid. Bude to dobré. Hezky se okoupeme a ty budeš zase hezky voňavý a čisťounký."
Snažím se jej uklidnit, ale on sebou šije jako blázen. Nakonec mě praští do obličeje a já bolestně vyjeknu.
Položím jej na zem, ale stále jej držím.
„Řekni mi, co se děje!" vyjeknu.
Už ztrácím nervy. Přece tolik neviváděl ani před tím!
Znovu do mě kopne a já jej pustím. Tentokrát to opravdu bolelo.
„Sakra, Miki." Kousl jsem se do rtu.
„Zkus mi to aspoň vysvětlit."

Fed:

Toto je můj Louis. V tuto chvíli nemíním přemýšlet o tom, proč tak rychle obrátil, když po tak dlouhé době cítím, že mě potřebuje.
To, jakým způsobem se na mě tiskne, to, co říká, a jakým způsobem to říká...To, jak mě líbá...To, že je vzrušený. Bože!
Nejraději bych se na něj vrhl teď a tady a pomiloval se s ním, jak nejněžněji a nejláskyplněji bych dokázal.
Prudkým pohybem jej vysadíme na sebe a on mi obmotá ruce kolem krku a nohy kolem boků. A tím se tře zadečkem o mé vzrušení.
Mezi dravým líbáním nás dopravním do našeho pokoje, kde za námi zamknu. Zatímco si s ním lehám na postel, on mi okusuje krk a to mě dohání k nepříčetnosti.

Mike:
Pokusí se mě uklidnit, ale nějak to nemá správný efekt, protože jeho slova skoro nevnímám.
Jediné, co vím, je, že se odtud musím co nejrychleji dostat.
Všemožně sebou škubu, aby mě pustil a já mohl utéct před svým obřím strachem a touto místnosti.
„Ne, ne, ne... Pryč, pryč..." Drmolím a natisknu se na zamčené dveře.
Oli zakroutí hlavou a pomalými pohyby se přesune k vaně a pustí vodu. Pak se začne pomalu přibližovat ke mně.
Něco říká, ale netuším co. Celý jsem zkoprněl, jakoby celé mé tělo bylo v nějaké velké křeči.
Voda, ne, ne...
Zrychleně dýchám a nespouštím vyděšený pohled z puštěného kohoutku.

Louis:

Vzrušeně mu sténám do rtů. Nemůžu se jej nabažit. Nevím, čím to je, že jsem zase dostal na sex chuť, ale hlavně chci být nablízku jemu.
Dostanu se nad něj a rychle ze sebe stáhnu tričko a vylezu si nad něj.
„Teď, teď ti udělám moc dobře, lásko," sdělím mu tiše a rozepnu mu kalhoty.
Hodlám jej uspokojit pusou a až pak jej nechám, aby si dělal, co chce.
Pojmu jeho špičku do úst a snažím se uvolnit si krk. Už v pravidelném tempu pohybuju hlavou nahoru a dolů. Jazykem kmitám po jeho obvodu a snažím se jej, co nejvíce naslinit.
Už skoro byl, když kdosi začal lomcovat dveřmi. Znělo to jako můj bráška. S nechápavým pohledem jsem nechal Fedův penis vyklouznout z úst a odevzdaně jsem se na něj podíval.
Jindy bych se tam hned rozeběhl, ale nemohl jsem se teď od Feda vzdálit.

Oliver:

Byl úplně mimo. Naprosto mimo a mě to vyděsilo. Netušil jsem, co se děje, proč se to děje. Chtěl jsem ale, aby byl v pořádku.
Vypl jsem vodu a odemkl jsem dveře. Chystal jsem se s ním normálně promluvit, on byl ale jako slepý a hluchý.
Rozeběhl se pryč a já jej po zpracování šoku následoval. Rychle jsem za ním doběhl. Dobýval se do dveří, ve kterých se brzy objevil Fed, který byl ale odstrčen stranou.
Stále jsme byli oba od barvy, ale to nebylo důležité.
„Miki!" vyjekl jsem a prostě jsem Feda taky odstrčil, abych zjistil, proč běžel pryč.