18.

748 82 1
                                    

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Oliver:

Rychle sevření zase uvolním a jemně jej na ouško políbím.
„Už to bude dobré a co ty? " otočím se na Federica.
„Proč tak překvapený výraz?" tiše se uchichtnu. Už jen představa toho, až jej uvidí Louis bez jediného škrábnutí a se svým kousancem na krku... No nevím, nevím.
Mikimu ouško zavážu a nakážu mu, aby si obklad držel u hlavičky.
„Takže ten zrzek nebyl jen Louisův kamarád?" zeptám se zvědavě. Miki ale přikývne. Prý speciální kamarád. Jistě. Tak přeci jen nežije jako úplná jeptiška.
„Měli bychom jít spát, přeci jen se zítra vstává a tebe čeká návštěva Louise, ne?" usměju se na to malé zlatíčko a pošlu ho do ložnice, aby se hezky vyspal.
„Co pořád tak koukáš? Vždyť to bylo jasný. Navíc si myslím, že s ním flirtuje ten doktor a Louisovi to není asi ani proti srsti," houknu na Federica.
Nemohl jsem si to odpustit. Tohle popichování sice bolelo, protože jsem se usmíval, ale to jsem mohl přežít. „Kde kdo bude spát? Zítra mám volno, takže tu budu celý den. Mohl bych spát s Mikim, co ty na to?" nevinně jsem zamrkal. 

Fed:

On je na kluky, Louis je na kluky? Jak to, že o tom nevím? Proč mi to neřekl? Bál se, bojí se, že bych po něm vyjel, nebo co?
Pořád mi hlavou běží to, že je Lou na kluky... Co když je pravda i to, co říkal Oliver? Bylo by možné, že, že mě má Louis vlastně rád, rád jinak než kamaráda?
Probere mě až Oliverovi kecy o tom, že Louisovi nevadí, že s ním ten doktor flirtuje...
Něco ve mně sebou škubne, že bych žárlil?
„Roztáhneme si gauč." vypláznu na něj jazyk.
„Chceš pivo?" nabídnu mu.
„Navíc si myslím, že Mike za námi v průběhu noci přijde. Včera za mnou sem taky přišel."

Mike:

Těším se, až budu zase s Louisem, takže bez protestování si zalezu do svého pokoje. Ale spát se mi ještě nechce, takže začnu třídit fotky, zítra během dne půjdu s klukama koupit nějaké rámečky a foto album. Hezky to tu vyzdobím a Louis bude koukat, až se pak vrátí domů.
Vyberu několik nejhezčích fotek, které dám do těch rámečků.
Na jedné jsme s Louisem oba s ouškama a se zmrzlinou v Zoo a za námi jsou vidět žirafy.
To byl Louis v deváté třídě.
Na druhé fotce jsem jen já, visím vzhůru nohama ze stromu za nohy. To mi bylo patnáct.
Na další je Louis s Fedem před budovou policejní akademie, po ukončení posledního ročníku.
A další...
Všechno nachystám a pak ulehnu do postele, kde do pár minut usnu.

Oliver:

„Gauč?" zašklebím se, ale začnu mu pomáhat.
„A jo, dám si," oznámím. Potřebuju se už nějak uvolnit a pochybuju, že se dnes dočkám nějakého sexuálního uvolnění. I když...
Sjel jsem pohledem Federicovo tělo. Pravda byla, že nebyl ani trochu škaredý a já už tak dlouho nezasunul a na Mikiho si budu muset počkat.„Trojka nepřichází v úvahu, nerad bych se dělil o tak zlaťoučkého kocourka." Roztáhli jsme gauč a Federico přinesl piva.
Nechal jsem si na sobě jen spodky. Přece se tu nebudu potit a Federico si vzal z mého příkladu.
„Půjdu zkontrolovat Mika," vstal jsem a nakoukl jsem do jeho pokoje. Spinkal jako nemluvně. Tiše jsem dveře zase zavřel a vrátil jsem se k pití piva.
Když už jsem měl v sobě druhé pivo, tak jsem se k Federicovi naklonil a položil jsem mu ruku do rozkroku. „Upřímně tě zrovna moc nemusím kvůli tomu, že jsi konkurence, ale nebráním se žádnému uvolnění." Zase jsem se odtáhl. Byla to jednoduchá nabídka nezávazného a vzpomínaného sexu. Bylo mi jasné, že bych si s ním musel dominanci vybojovat, ale občas se vyplatí riskovat. Jen tak si opíchat zadek nenechám. Bylo na něm, jestli to přijme nebo ne. Mně šlo jen o to se uvolnit. 

Zaslepeni (Nedokončeno) Kde žijí příběhy. Začni objevovat