Zaslepeni (Nedokončeno)

12.

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Fed:
Když Oliver odešel za Mikem, já se zvedl a šel se podívat na Louise.
Zůstal jsem stát mezi otevřenými dveřmi.
Louis spal, spal celý zabalený v peřině takovým způsobem, že mu byly vidět jen jeho spící oči.
Musí to ze sebe chudák všechno vypotit. Nechtěl bych mít takové horečky, musí to být něco strašného.
Z myšlenek mě po chvíli probere Oliverovo zasyčení a já jen tak podtlačím smích.
„Máš, co sis zasloužil, Mike se nenechá jen tak o něčem poučovat, a už vůbec ne od člověka, kterého zná jen pár dní. Zvykneš si, Louis si ho snad tak vycvičil, mě ignoroval už od začátku asi dva měsíce a i tak u našich "rozmluv" vždycky byl i Lou." spolu koukáme na tu spící rolku peřiny a mého kamaráda, když se ozve zvonek. Oliver Louise zase zamče v pokoji a pak jde otevřít, jsem mu v patách.
Netuším, kdo by to mohl být, teda, netušil jsem do chvíle, než jsem uslyšel zřetelné syčení.
"Paní Snapová, tady nemáte, co dělat, máte zákaz přiblížení, pokud vím." zastoupím jí cestu, když obejde Olivera.
Ta ženská je úchyl, chtěla si adoptovat Mikeho i Louise a nebála se přejít k drastickým řešením...
„Já jsem jejich maminka a teď mě oba potřebují. " zasyčí na mě a snaží se přese mě dostat dál do bytu.
"Vy, madam, nikam nepůjdete! Nebo tak možná se mnou na policii za porušení zákazu." snažím se mluvit klidně, ale v duchu doufám, že to není hybrid nějakého jedovatého hada.

Oliver:

Původně jsem myslel, že je to nějaká starostlivá babka, co o ty dva někdy pečuje, jak hluboce jsem se mýlil.„Slyšela jste? Odejděte! " zahřměl jsem a popadl jsem ji za ruku. Společně s Federicem jsme ji dokázali vyhodit na chodbu, i když jsme byli oba poraněni od jejích nehtů. Nekousla nás, i když se o to mrcha snažila. Ta divná buchta letěla hned za ní.
„Tady se člověk vážně moc nenudí," zabručel jsem a zašklebil jsem se na Federica.
„Takže na Mika se musí pomalu?" začal jsem vyzvídat a jemu i sobě jsem ošetřil rány.
„Co se ti vůbec na Mikovi líbí? Proč třeba nemáš zájem o Louise. Jsou bráchové, ne? A s ním trávíš plno času, "odvedl jsem pozornost k Louisovi, ale moc dobře jsem chápal, proč je někdo jako Mike přitažlivější. Je prostě roztomiloučký a nevinný.
Ozvalo se opětovné zabušení na dveře.
„Co je ta ženská vůbec zač? Jak děti? Je to had a očividně je úplně mimo."

Fed:

Sedíme na gauči, Oliver nás ošetřuje a snažíme se ignorovat tu příšeru za dveřmi.
„Ta zmije je Theodora Snapová, nějaká bohatá panička, co se ty dva snažila adoptovat, ale potom, co jim nechala odpojit vodu a plyn, nechala ty dva unést, byl jsem s nimi zrovna na večeři.
Prostě přijela bílá dodávka, z ní vylezla ona a nějací velcí chlupy, snažili se ty dva naložit a odvést, ale s Louem jsme je zpacifikovali.
Pak se ukázalo, že ty dva i stalkuje a je jimi skoro posedlá, myslí si, že je jejich matka..." řeknu mu, zatím co mi dezinfikuje i kousanec od Mikeho.
„A Mike, on je hodně důvěřivý, ale i tvrdohlavý, navíc je na Louise tak navyklý, že něco nechce slyšet nebo si o tom povídat s někým jiným, protože Lou říkal, že se to nedělá..." povzdechnu si, Louis se na něm hodně podepsal.
„Miki, je takový roztomiloučký, slabý, často zmatený a nechápavý, prostě taký malý tvor, který potřebuje péči a hlavně ochranu. A Lou... on si až moc prosazuje svou, potřebuje mít nad vším kontrolu, je to jeden z nejsilnějších, nejnebezpečnější člověk, co zvládne všechno. A navíc je odtažitý a není na kluky." a taky jsem nad ním nechtěl nijak nepřemýšlel...

Oliver:

„Tyhlety psychopaty by měli separovat, bez legrace, " mračil jsem a nesouhlasně jsem krčil obočí.
„Ta ženská je naprosto šílená, nejspíš půjde o Mortasneil, nejspíš sama přišla o děti a když zjistila, že Louis a Mike jsou bez rodičů a jsou, teda Mike je hybrid," opravil jsem se včas.
„Tak se jich chce ujmout." Nad popisem Mika jsem si jen potvrdil své vlastní domněnky. Louisova výchova a láska byla až moc velká a Mikovi to jednoduše škodí.
S tím se bude muset něco udělat. Jen ve stavu v jakém jsme je našli.
„Louis to jednoduše přehání," poznamenal jsem jednoduše. „Prakticky Mikovi nevědomky ničí život, ne že ne." Nad popisem Louise jsem se ale musel začít smát. Nešlo to. „Jo, je to nebezpečnost sama, " dál jsem se chechtal a myšlenkami jsem byl u toho někoho, kdo mi ho včera málem vykouřil a dnes byl jako hromádka bezbrannosti.
Zajímalo by mě, co by na to řekl tady jeho veliký obdivovatel, ale ovládl jsem se. Vše má svůj čas.
„A jak víš, že není na kluky? Podle všeho se Mike u mě v ordinaci nějak prořekl s tím, že má tady doma určitě pomůcky na obšťastnění, " prozradil jsem lehce poupravenou pravdu. Tedy dost poupravenou pravdu.
„A třeba tě miluje a neumí to dát najevo," plácl jsem první blbost, co mě napadla. Bylo mi upřímně jedno, koho má Louis rád. Potřeboval jsem jednoduše odvést Federicovu pozornost od Mika. 

Fed:

„Neříkej to takhle, kde by Mike bez Louise byl..." zareaguju ostře. To, co říká o té ženě bude asi pravda, něco podobného jsem četl v jejím spise.
Nechápu teď, proč se tak směje, vždyť Louise nezná. Nikdy s ním nebyl v akci, nemůže nic vědět.
Naštvaně se zvednu a jdu prozkoumat lednici, jestli tam náhodou není pivo.
Louis mi vždycky schovává aspoň to nealko, takže s ním v ruce se vrátím za Oliverem, který se snad už dosmál.
Ale to co mi řekne mi úplně vyrazí dech. Hračky? Na kluky? Louis?
Znám ho dlouho, něco takového by mi snad neušlo...
„Neplácej blbosti, něčeho takového bych si všiml." ohradím se možná až moc hlasitě a pořádně si loknu.
On se začne zase smát a já po něm hodím polštář.
„Přestaň se tlemit a pojď mi pomoct jim něco uvařit. "

Oliver:

Zvedl jsem se a šel jsem za ním do kuchyně, nadále jsem se chechtal.
„A asi je spíš na širší velikosti než na nějaké dlouhé, " umlčel mě výhružný pohled, který mě dostatečně varoval, ať mlčím.
„No jo, no jo, ale divil by ses." Znovu se rozesměju a začnu připravovat rybu a jemu dám na oškrábání brambory.
„Navíc, viděl jsi ho snad někdy s někým? Třeba jednoduše svou homosexualitu skrývá a... No dobře, už mlčím!" vypísknu a raději se věnuji už jen rybě. Alespoň konverzaci stočím ale na nějaké nezávazné téma. „Co fotbal? Díváš se? Včera to totálně projeli."

Fed:

Je tak strašně otravnej, až to bolí. Proč furt musí omívat téma Louis a jeho sexualita? Copak se nezajímá o Mikeho? Kde vůbec Mike je? Pořád zamčený v pokoji?
„Fotbal? Myslíš tu hrůzu, co celý letošek předvádějí?" vyjeknu rozhořčeně.
Oškrábu brambory a pak je nakrájím na půlměsíčky. Tak teď ještě olej a koření...
Náhle se z Louisova pokoje ozve křik, zmatený, vystrašený křik. Chci se tam jít podívat, ale Oliver mi nakáže se jít podívat na Mika a zkusit ho přesvědčit, aby vylezl.

Oliver:

Bavili jsme se o fotbale a celkem jsem se bavil, tedy do chvíle, než se ozval ten výkřik.
Ihned jsem se tam rozeběhl. Vždyť měl ještě spát. Odemknul jsem a šokovaně jsem zůstal hledět na tu ženskou, která sem podle všeho vlazla otevřeným oknem.
Louis se krčil u stěny a vypadalo to, že se brzy pozvrací.
Navíc byl celý naježený a vyděšený. Též jsem si všiml, že na těle měl nové šrámy.
Netušil jsem, co mám dělat, ale ona to nejspíš tušila, protože se po mně vrhla.
Podařilo se mi ji vystrčit na chodbu. „Federicu! " rozkřikl jsem se. Potřeboval jsem pomoct a musí se zavolat policie. On ji sám taky nezvládne jen tak odvézt.
„Sakra, pohni!" ohnala se po mně a já zaskučel bolestí.
„Ty jedna hnusná mrcho! " vykřikl jsem nasupeně a kolenem jsem ji udeřil do žaludku. 

Fed:

Zaklepal jsem na Mikeho dveře a zavolal: „Hádej, pro kterého hodného kocourka jsme připravili jeho oblíbenou rybičku?" Ani bych nenapočítal do tří a byl u mě, ale to na mě od Louise křičel i Oliver.
Co se děje?
Rozběhl jsem se s Mikem za zády k Louisovi do pokoje.
A co nevidím, ta zmije!
Strhnu ji z Olivera a praštím s ní o zeď.
„Vem můj mobil a zavolej Zubrovi, je to kámoš od odchytovky hybridů, tady s tou už se zná!" křiknu na Olivera a on se rychle belhá do obyváku pro můj mobil.
Já tu babu stáhnu na zem a držím ji celou svou váhou, ale ty její zuby a ostré nehty.
Mám s ní tolik práce, že si skoro nevšimnu, že Mike vzal klíče a zamčel se zevnitř s Louisem v pokoji.
„Paní Snapová, uklidněte se!" vrazím jí facku.
„Jsou to má zlatíčka, pusťte mě k nim!"
„Jen jste je vyděsila! Copak toto milující matka dělá?!"