Zaslepeni (Nedokončeno)

28.

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Mike:

„Nebudeš, vždyť ti to tak sluší." mňouknu nadšeně, když si ho pořádně prohlédnu.
„Hned, jak tě uvidí, začne slintat." rozesměju se a olíznu mu tvář.
„Teď si běž ještě vyčistit zuby." mrknu na něj.
Když je v koupelně, zazvoní zvonek a já se šourám ke dveřím.
„Ahoj kluci, jsem rád, že jste tady. Federico, Louis se na tebe už těší." usměju se na ně a pustím je dál.

Fed:

Převlékl jsem se do čistého oblečení, černých kalhot a černé košile, u které si porozepnu pár knoflíčků, abych byl ještě víc sexy, než jsem.
Ale teď stojím u Louisových dveřích a koukám, jak Louis vychází z koupelny.
Má na sobě košili, která nic nezakrývá. Ale ta hruď...
„Hele, ty kalhoty jsem už dlouho neviděl. " řeknu a ohromeně na Louise koukám.
„Ehm...můžeme vyrazit?" nemůžu z něj spustit oči, jak moc mu to sluší.

Louis:

Federico vypadal úchvatně. Nejradši bych ho okamžitě políbil, klidně bych mu i vykouřil. Zatřásl jsem hlavou nad těmito myšlenkami a došel jsem k němu.
„Moc ti to sluší, "pošeptal jsem mu do ucha a pohladil jsem jej láskyplně po tváři.
Na to jsem se ale zaměřil na Olivera a zasypal jsem jej poučkami o tom, co má a nemá dělat. Pak mě Fed musel skoro odtáhnout, protože jsem Mika nechtěl pustit.

Oliver:

 Konečně odešli a já se na Mikiho mile usmál.
„Večeřel jsi? Mám něco udělat na zub?" zeptal jsem se a pohladil jsem jej po tvářičce.
„Mohli bychom si pak pustit nějaký film a pak bych ti měl zase ošetřit zadeček," nadále jsem se usmíval a došel jsem do kuchyně.
„Kam mají vůbec v plánu jít?"

Fed:

To, jak mě pohladil po tváři, vůbec ale vůbec jsem to nečekal a na nepatrnou chvilku zkameněl. Vypadal tak sebevědomě, ale to se změnilo ve chvíli, kdy měl opustit Mikeho a zanechat ho v Oliverově péči.
Dovolím si ho chytnout za ruku a spolu s ním vykročit směr klub 007. Od doby, kdy tam se mnou byl Louis naposledy, se to tam hodně změnilo, už to není gay bar plný nadržených chlapů, teď je to normální bar plný nadržených chlapů. A taky už není celý růžový.
Celou cestu je ticho, ale ruku z té mé nevytrhl, což beru jako dobré znamení, ale i tak by nemusel skenovat zem.
„Neboj se, je v dobrých rukou a věřím, že kdyby se Mikemu něco nelíbilo, dá to najevo, jako když se nechce jít koupat." stisknu mu ruku a on ke mně konečně zvedne pohled, ale tváří se mírně vyděšeně, chci ho rozveselit...„Louisi, chceš říct tajemství?"

Mike:

Rozloučili jsme se a já si už chvíli myslel, že Lou nakonec kvůli mně zůstane doma, ale Federico ho zvládl odtáhnout.
„Uděláme si tousty s tuňákem!" vyjeknu nadšeně a s Oliverem se vydám do kuchyně.
„Můžeme a nebo si můžeme zase něco zahrát, že jo?" usměju se a už si v mysli mnu ruce, jak zase vyhraju.„Myslím, že je v plánu klub a pak procházka." pokrčím rameny a sednu si na linku na polštářek.

Louis:

Držel jsem jeho ruku a stále jsem tomu nemohl uvěřit. Já jsem na rande. Na rande s Fedem!
Docela mám ale obavu z toho baru. Minule to tam bylo opravdu... Bylo to děsivé. Všichni se na sebe tak lepili. I na mě a i na Feda a pořád se mnou někdo chtěl někam jít.
Bylo to prostě divné a zase divné. Když připomene koupání, zarazím se. Miki se nekoupal! Je středa! Teď se tam musím vrátit. Miki se nemyl! Než jsem se ale stihl otočit a odejít, tak se ke mně naklonil a mně zrosolovatěla kolena.
„Jaké?" špitnu zvědavě a konečně i uvidím budovu, kam míříme.
„Vypadá jinak," zamumlu zmateně a kouknu na něj.