Desiderium Intimum

3. Fascinace

Když byl Severus Snape, mistr lektvarů Bradavické školy čar a kouzel, na cestě na pondělní odpolední hodinu se studenty šestého ročníku, jediná myšlenka, která zcela převládala v jeho hlavě, byla: Potter!

Ten spratek se neukazoval u jídla, nemohl ho potkat na chodbách, dokonce vynechal svůj milovaný famfrpálový trénink. Nebyl nikde k vidění, jako kdyby se rozplynul v pouhý vzduch. A měl tu drzost poslat McGonagallovou, aby mu řekla, že chce skončit se jeho hodinami.

Ne, tohle nedovolím! Ještě jsem s ním neskončil. Právě teď to začíná být doopravdy zajímavé... ozval se tajemný hlas v Severusově hlavě.

Myslí si, že se přede mnou může schovávat, a že mě může ignorovat! Měl celý víkend na to, aby za mnou přišel, ale neukázal se! Zatracený malý zbabělec, který se bojí konfrontace. Vždycky to byl zbabělec, stejně jako jeho milovaný otec. A to ani nemluvím o tom vlkovi a čoklovi - jeho kmotrovi. Banda klaunů bez mozku!

Oči mistra lektvarů se nebezpečně zúžily.

Dnes se musí ukázat. Jestli nepřijde na moji hodinu...

Cestou na vyučování letmo pohlédl na několik studentů prvního ročníku. Všichni zděšeně vklouzli do chodby vedoucí pryč od něj. Hábit za ním zuřivě vlál. Vypadal jako netopýr vrhající se na svou oběť.

Severus se ošklivě usmál.

Na druhou stranu to není takový zbabělec, jak vypadá. Vrhl se na syna rodiny Malfoyů a zlomil mu nos. No, ne že by se Potter někdy dokázal ovládat. Stačilo málo, aby ho vyprovokoval k zuřivosti. Vždycky odsekával, ale napadnout jiného studenta ve škole, přímo před nosem jeho ředitele koleje... Nečekal bych, že Potter něco takového udělá...

... Stejně tak neočekával, že to on je největší touhou Harryho Pottera. Byl to ohromující, dokonce šokující objev, když se vezme v potaz nenávist, kterou k němu Potter celé ty roky choval. A naopak. Kdyby mu někdo předtím řekl, že ho Potter chce, krutě by se mu vysmál. Ale věděl, že ten lektvar byl uvařený správně. Věděl, že je to pravda. Viděl to na vlastní oči...

... Na vlastní oči viděl, jak se na něj mladý muž zasněně dívá, zírá na něj s obdivem. Viděl tu bolestnou touhu vepsanou v Potterově obličeji. Hlad, který pozoroval v těch zelených očích, byl nepopsatelný. Nikdo se na něj za celý jeho život takovým způsobem nedíval a nevyslovoval jeho jméno s takovou touhou. Bylo to něco nového.

Pamatoval si své vlastní zděšení, které se objevilo, když si uvědomil, jaký druh vášně elixír v Potterovi vyzvedl. Čekal by různě věci, ale tohle ne... tohle ne!

Nemohl odtrhnout oči od těch Potterových, které přestaly vnímat cokoli jiného a viděly jenom Severuse Snapea. Na několik chvil se Severus stal středobodem světa Harryho Pottera. Byl to neobvyklý pocit.

Propadaje se hlouběji do svých vzpomínek si Snape vzpomněl na slzy tekoucí po Potterových tvářích a na jasně viditelnou bouli v jeho kalhotách.

Ne! Nebude přemýšlet o Potterovi a jeho erekci!

Snape vešel do další chodby a uviděl dva líbající se sedmáky z Havraspáru. Rozzuřeně je vyhnal a strhl jim patnáct bodů. Jakmile mu zmizeli z pohledu, vrátil se ke svým vzpomínkám.

Jenom stůl zabránil Potterovi v tom, aby se k němu dostal.

A co by se stalo, kdyby tam ten stůl nebyl...?

Pamatoval si to zděšení, které se objevilo na obličeji Harryho Pottera, když na něj konečně použil kouzlo, které ho zcela vrátilo na zem. Zhnusení, stud, rozpaky, odpor. Viděl to jenom Snape. Potter vypadal, jako by měl za chvíli začít zvracet. Ale Severus nebyl překvapený. Ne příliš často se muž dozví, že jeho nejhlubší, nejsilnější touhou, kterou je nemožné ovládnout, je všemi nenáviděný, odporný mistr lektvarů.