Desiderium Intimum

54. Desiderium Intimum

Harry nevěděl, jak se mu podařilo dostat nabalený ve svetru, bundě a neviditelném plášti přes dav studentů vracející se z večeře, ale byl přeci nejlepších chytačem, a manévrování mezi studenty mu trochu připomínalo vyhýbání se potloukům. Nakonec se však se srdcem téměř v krku a vzrušením brnícím mu pod kůží, dostal k Severusovým dveřím. Vevnitř stáhl plášť, složil ho pod paží a zaklepal. Dveře se sami otevřely a Harry vešel do slabě osvětlené místnosti s rozsvícenými svícemi a zapáleným krbem. Severus seděl v křesle s nohou přes nohu a sklenkou whisky v ruce.

"Dobrý večer, Severusi," pověděl Harry a usmál se. Přes opěradlo křesla viděl přehozený dlouhý černý plášť a rukavice bez prstů stejné barvy.

"Viděl tě někdo?" Zeptal se rychle Snape a probodl Harryho pohledem.

"Ee... ne, asi ne," odpověděl Harry a divil se náhlé otázce.

"Asi?"

"Ne, určitě ne. Přeci jsem vždycky opatrný." Harry protočil očima. Opravdu, co si Severus myslí? Že je to jeho první tajná výprava?

"Co jsi řekl přátelům?" Snape se zřejmě rozhodl pokračovat ve vyslýchání.

"Že strávím večer v Komnatě nejvyšší potřeby," odpověděl trochu nejistě Harry. "Pro jistotu jsem řekl Ronovi, že se nevrátím na noc, aby se nebál, kdyby jsem... no, myslel jsem si, že je lepší se ujistit."

Muž si odfrkl. Zřejmě se mu Harryho odpověď nelíbila.

Chlapec se zamračil. V Severusově chování bylo něco divného. Něco... pohlédl na muže, který rytmicky podupával nohou... nervózního.

No, Severus občas míval své nálady. Možná měl právě jednu z nich.

"Už půjdeme?" Zeptal se Harry a vzdychl si. Ve svetru a bundě mu začínalo být horko.

"Později. Prozatím se svlékni a posaď," pověděl Snape a ukázal na křeslo naproti sobě. "Ještě máme trochu času."

Harry pokrčil rameny a sundal si bundu, pak přetáhl přes hlavu svetr a odložil je na opěradlo křesla spolu s pláštěm. Snape něco očividně zamýšlel, a Harry byl zvědavý, co to bylo.

"Chceš se něčeho napít?" Zeptal se náhle Severus a podíval se na stolek mezi nimi.

Harry se zachmuřil. Chvíli měl nejasný pocit, že mu Snape řekl, aby se posadil, protože mu chtěl něco říct... a on mu nabídl pití! Skvělé.

"Ee... možná to sladké víno, které jsme pili posledně? To jasně růžové, nepamatuji si název. Něco jako Av..."

"Ne," přerušil ho náhle Snape. Harry se na něj zaskočeně podíval. Dlaň muže se stiskla kolem sklenky s viditelnou intenzitou a ukazováček bez přestání nervózně klepal o sklenku. "Nedostaneš alkohol. Ale můžeš se napít čaje."

Harry vyvalil oči.

"Č... čaje?" Co to mělo být? Od kdy se Severus rozhodl chovat jako učitel? "No dobře. Fajn," hlesl a byl úplně zaskočený.

A poskočil, když Severus s hlasitou ránou odstavil sklenici, bleskově se zvedl z křesla a přesunul se k baru ke stěně. Harry pohlédl na whisky, která se tím rychlým pohybem rozlila po stole.

Snape mu svým chováním připomínal Hermionu před nějakou těžkou a důležitou zkouškou. Taky všechno tehdy rozlila a občas měl pocit, že hodlá zevnitř explodovat nebo se v ní něco rozpadne. Ale kvůli čemu byl tak nervózní? Kvůli jejich.... hmm... rande? Možná byl Severus naštvaný, že ho na něj pozval? Možná, když mu to navrhl, byl to impuls, a pak si všechno promyslel a uvědomil si, že s ním nikam nechce jít, ale teď už nemůže vycouvat?