Desiderium Intimum

21 Narozeniny

Harry zvedl dlouhou, sametem potaženou černou krabičku a otevřel ji. Vevnitř bylo elegantní nové pero lesknoucí se ve světle svíčky stříbrem. Nápis na něm vyrytý byl tak malinký, že si ho mohl všimnout jen někdo, kdo věděl, kam se podívat. Harry vzal pero do ruky a přiblížil ho k očím, aby se ujistil, že slovo "Harry" je na správném místě - přesně na špičce hrotu - a bude zcela neviditelné, jakmile se špička namočí v kalamáři.

Harry se pro sebe usmál - nemohl se dočkat pohledu na Snapeovu tvář v okamžiku, kdy zjistí, jakým způsobem je pero očarované. Rychle uložil dárek zpět do krabičky a převázal ho stříbrnou stuhou. Poté otevřel svůj kufr a vyndal z něj sadu oblečení. Koupil ji včera v Prasinkách speciálně pro tuto příležitost. Vše, co dosud vlastnil, bylo obnošené a neupravené a on dnes opravdu chtěl vypadat výjimečně dobře, takže si včera udělal dlouhou pochůzku po obchodech a snažil najít něco na sebe. Harry o módě nevěděl nic a nikdy by se mu nepodařilo koupit si cokoliv pěkného, kdyby nebylo přátelské prodavačky, která vše vybrala za něj. On k tomu přidal akorát zelenou kravatu - věděl, že Snapeovi se ta barva bude líbit, protože náležela Zmijozelu. Stále před sebou viděl, jak se vynořil ze zkušební kabinky, prodavačka se na něj podívala, oči se jí rozšířily a na chvíli nebyla schopna slova. Harry moc nerozuměl její reakci, zvlášť když prohlásila, že pokud si to nekoupí, tak mu to dá zadarmo... Zrudnul, když řekla, že jeho přítelkyně se zblázní nadšením, poděkoval a vzal si vše.

Nyní byli všichni na večeři, takže se mohl bez problémů převléct. Stál před zrcadlem, díval se na sebe a cítil příjemné chvění v žaludku způsobené vzrušením a mírným neklidem. Díval se na elegantní černé kalhoty, které měkce obepínaly jeho nohy a úzké boky - opravdu velký rozdíl oproti všem těm obnošeným starým džínům, které měl. Místo tenisek měl lesklé černé boty. Vzhlédl a upřel pohled na hedvábnou košili, černou jako havraní křídla, u krku nonšalantně rozepnutou a na volně uvázanou kravatu ve stejném smaragdově zeleném odstínu jako měly jeho oči zářící zpoza brýlí. Jeho vlasy navzdory všem snahám o uhlazení zůstaly trčet v obvyklém chaosu. Harry to bral jako velké mínus.

Nicméně se na svůj obraz v zrcadle usmál a došel k názoru, že vypadá opravdu skvěle. A rozhodně úplně jinak než normálně, takže doufal, že si toho Snape všimne.

Zvedl sametovou krabičku s dárkem uvnitř, vzal si neviditelný plášť a vyšel z ložnice, stále si představuje Severusovu reakci, až mu dárek předá. Ne ten, který teď držel v ruce, ale druhý dárek, na který už dva týdny sbíral odvahu a ani tak si nebyl jistý, jestli na něj bude mít dost kuráže. Harry dokázal zjistit, co má Snape nejraději a opravdu mu chtěl dát něco, co ho potěší.

Jak o tom přemýšlel, stáhnul se mu žaludek a nohy se pod ním začaly podlamovat. Harry se zastavil uprostřed schodiště, aby si nandal plášť. Nebyl si jistý, jestli někoho potká ve společenské místnosti nebo ne, ale nechtěl, aby ho někdo zahlédl v jeho novém oblečení. Než si ale plášť stihl natáhnout, vyběhla zpoza rohu chodby vedoucí k dívčím ložnicím Ginny a prudce se zastavila, jakmile si Harryho všimla.

"Co tu děláš?" zeptali se oba současně.

"Ehm..." zamumlal Harry, zrudl, a proklel se za to, že si plášť neoblékl už v ložnici. Ginny stála a zírala na něj vyvalenýma očima, jako kdyby ho viděla poprvé v životě.

"Harry... vypadáš tak... tak... elegantně," hmatatelné potěšení v jejím hlase vyvolalo v Harrym dobrý pocit. "Nikdy jsi nebyl tak..." na chvíli se odmlčela, jako kdyby hledala vhodný termín, "... tak sexy."

Harry překvapeně vykulil oči. Něco takového nečekal. Najednou se cítil neuvěřitelně hloupě. Začervenal se a viděl, jak její oči putují k balíčku v jeho ruce, takže ho rychle ukryl za zády.