Desiderium Intimum

68. Svět ve tvých očích

Když vaši mysl ovládne zoufalství, hledáte cokoliv, co by mohlo zmírnit utrpení, snažíte se změnit to, co nedokážete zvládnout, a zničit ty příšerné pocity, abyste jste mohli... dýchat. Osvobodit se od břemene, i když jen na krátkou chvíli. Vždycky musí být někdo... vinen.

"To tys ji zabil, ty zkurvysynu! Jsi na jejich straně!" Zavrčel Ron, a probodával Severuse pohledem, který už dávno překročil hranice příčetnosti a nebezpečně rychle se blížil k šílenství.

George, Fred i Greg se na Rona šokovaně dívali. Ginny ztuhla a dívala se na bratra, jakoby náhle začal mluvit jiným jazykem. Vypadali jako herci na scéně jeviště, kteří si náhle uvědomili, že se jeden z nich najednou rozhodl změnit scénář. A pokud rychle nezareagují, celá hra se zhroutí v troskách. A Severus s klidem sledoval ty nenávistí planoucí oči, jak režírují celé tohle představení.

Ron obrátil své krví podlité oči na zem a než ho kdokoliv dokázal zastavit, vrhl se ke své hůlce, otočil se k Severusovi a vrhl na něj kletbu Ochrnutí.

Ale Severus neměl žádný problém s odrazem kletby, která se odklonila a zasvištěla směrem k Weasleyovým. Dívka vykřikla, okamžitě se vrhla k zemi a zakryla si hlavu rukama. Fred a George se rozběhli k bratrovi, chytili ho napůl a snažili se mu vzít hůlku.

"Co to vyvádíš, Rone?"

Ale chlapec se zdál úplně zaslepený. Vyrval se jim, udeřil jednoho bratra loktem do břicha a druhého trefil pěstí do tváře. Znovu zamířil na Severuse a zoufale vykřikl:

"Reducto!"

Muž bleskově odrazil kletbu a poslal směrem k rozzuřenému chlapci odzbrojující kouzlo, které ho trefilo přímo do hrudi a odhodilo ho několik metrů dozadu. Weasley dopadl na záda a z jeho úst unikl hlasitý sten.

Fred a George se k němu téměř okamžitě rozběhli, chytili ho za paže a přitiskli ho k zemi, aby se nemohl zvednout.

"Rone, přestaň. Co to do tebe vjelo?" Zeptal se jeden z nich, a otřel si rukávem krev plynoucí z rozbitého nosu.

"NE! Pustě mě! Nic nevíte!" Vřeštěl Ron, trhal sebou a snažil se osvobodit. "On zabil bystrozora! Viděl jsem to! Jsem si jistý, že ho zabil! Je zrádce! Obyčejný vrah!"

Fred i George ztuhli a otočili hlavy. Severus na sobě ucítil několik udivených pohledů.

Skvělé, ještě to mu scházelo.

"Je to pravda?" Zeptal se Fred Weasley, pustil bratra, vstal ze země a podezíravě na Snapea zíral.

Severus se rozhlédl. Spatřil zvedající se hůlky. Všichni tři Weasleyové, včetně chlapce z Havraspáru, stáli vedle sebe a mířili na něj.

Jací nevděčný, bezduší idioti! Měl se odsud dostat dřív, než se objevili. Weasleyové vždycky přinášeli jedině potíže. Neměl v úmyslu jim něco vysvětlovat. Ani ztrácet čas nesmyslnou šarvátkou.

"Ginny, pojď sem," zašeptal ostražitě Greg. Severusův pohled se přesunul na dívku, která se pomalu zvedala ze země a s neuvěřením se na něj dívala. Jeho roky vycvičená dravá rychlost se vyplatila. Skočil k ní, bleskově ji chytil za hrdlo, přitiskl k ní hůlku a zastínil se před napřaženými hůlkami.

"Nech ji být!" Křikl Greg a ještě pevně sevřel třesoucí se dlaní svou hůlku.

"Na vašem místě bych sklonil ty zbytečné klacíky, jestliže nechcete vystavit vaši sestru nebezpečí," zasyčel, jeho oči přelétly bezohledným pohledem po překvapených tvářích.