Desiderium Intimum

31. Chytneš mě, když budu padat?

"Bastard! Věděl jsem, že tě jen tak nepustí, ale tohle už je trochu moc!" rozčiloval se Ron, když Harry vysvětlil jemu i Hermioně, že mu Snape přikázal vypít nějaké svinstvo, které mu podráždilo krk. A proto měl problémy s mluvením.

"Harry, myslím, že bys měl..." začala Hermiona.

"Já vím, jít k nějakému profesorovi a všechno mu říct," přerušil ji unaveně. Dívka se začervenala. "Ne, Hermiono, nedopřeju mu to uspokojení. Nezlomí mě. Dokážu se s ním vyrovnat sám. Nejsem ještě poražený." Musel si přiznat, že to mohl zahrát lépe.

"Harry má pravdu," řekl Ron a podpořil svého přítele. "Snape je prostě velký parchant. Pokud si začneme stěžovat a on se to doslechne, bude mít pocit, že vyhrál. Radši se udusím pudinkem, než abych mu to dopřál!"

"Oba jste blázni!" odfrkla si dívka a vyskočila. "Jdu se učit." Řekla hrdě a odešla.

Ron se podíval na Harryho a zavrtěl hlavou.

"Přece je pátek. Proč se musí učit v pátek?"

Chlapec pokrčil rameny a rozhlédl se po společenské místnosti. Pokusil se pohledem vyhledat Ginny, ale jak na potvoru, nebyla nikde k nalezení. A za chvíli měla být večeře. Potřeboval jí, aby měl nějaké alibi, když bude u Snapea.

Severus chtěl, aby k němu Harry dnes přišel. V poslední době se scházeli jen na trestech. Ale tentokrát ho Severus jen tak pozval do svých komnat. Ta myšlenka způsobila, že chlapec pocítil v žaludku podivné teplo.

Tamhle je!

Harry vyskočil z pohovky, vidíc jak Ginny sestupuje po schodech. Ignoroval Ronův překvapený pohled, přistoupil k ní a o něco lepším hlasem ji poprosil o chvilku soukromí. Několik nejbližších si vyměnilo jednoznačné pohledy a pokračovalo v činnosti.

"O co jde, Harry?" zeptala se dívka, když se zastavily v prázdném rohu místnosti.

Harry cítil Ronův podezřívavý pohled v zádech, ale neměl na výběr.

"Chtěl bych tě poprosit o laskavost," zašeptal.

"Co se stalo s tvým hlasem?" zeptala se zaskočeně.

"Eee... To je na dlouho," odpověděl a mávl rukou. Rychle jí vysvětlil, o co jde a ona souhlasila, že mu pomůže.

Ron ho celý večer podezřívavě sledoval, ale naštěstí se neptal. Přinejmenším prozatím.

Během večeře Harry nic nesnědl. Hrdlo ho strašně pálilo a měl pocit, jako by v něm měl nože. Když se s přáteli vrátil do společenské místnosti, okamžitě zamířil do ložnice. Chvíli hrabal v kufru a vytáhl z něj černé kalhoty, jako měl při Snapeových narozeninách a teplý sněhově bílý svetr, který si koupil nedávno v Prasinkách při své poslední návštěvě. Koneckonců ho Snape pozval. Nemohl přijít jako odrbanec.

Rychle se převlékl, nacpal si do kapsy plášť a běžel dolů k Ginny, která na něj už čekala.

"Harry, vypadáš..." začala.

"...tak jinak," dokončila za ni Hermiona, která se objevila vedle ní. "Nikdy jsem tě takhle předtím neviděla..."

"...oslnivě," dokončila zrzka, usmívajíc se.

"Eh..." dostal ze sebe a začervenal se.

"Jdete někam společně?" Ron se najednou objevil za nimi a podezřívavě se mračil.

"Co ti je do toho?" odsekla Ginny, chytila Harryho za ruku a táhla ho pryč. Ryšavec otevřel ústa, aby něco řekl, ale Hermiona ho popadla za paži a odtáhla ho na druhou stranu.