Desiderium Intimum

9. Spokojenost

Harry nevěděl, jak se to stalo, ale chvíli poté, co to řekl, jeho zadek narazil na stůl. Omráčeně zavrávoral a pokoušel se znovu získat rovnováhu a kontrolu nad tím, co se děje.

Nevěděl, že tato dvě slova ho připraví o vliv na další vývoj situace.

Vzhlédl a střetl se s pohledem muže zachváceného šílenstvím. I když možná nebyl zcela šílený, spíše rozzuřený. Snapeovy oči žhnuly. Nebyl to plamen touhy, spíš hladu a nevyhnutelnosti odplaty.

Harry se zachvěl, na zlomek sekundy si myslel, že je mistr lektvarů posedlý. Když k němu Snape přišel a strčil do něj tak hrubě, že padl zády na desku stolu, na které ležely rozházené testy, překvapeně vykřikl. Avšak když silné ruce roztrhly jeho hábit a trhnutím mu vyhrnuly košili, přestal přemýšlet.

Když dlouhé útlé prsty náhle rozeply knoflíčky jeho kalhot, vyjekl.

"Ošukat tě?" K Harryho uším dolehlo zasyčení vycházející z mužových rtů sevřených do pohrdavého výrazu. Harry se při tom zvuku zachvěl. "Nevíš, o co si říkáš, kluku."

Harry zadržel dech. Oči mistra lektvarů přejížděly po jeho nahé hrudi a teplé kůži. Měl pocit, jako by hořel.

Kousl se do rtu. Snape mu začal z boků stahovat kalhoty a stále ho při tom bombardoval svými jízlivými komentáři, které ho spalovaly a, překvapivě a efektivně, přiživovaly oheň, který v něm žhnul.

"Musím přiznat, že jsem překvapen, že jsi tak drzý, abys mě provokoval ve třídě. Kdo by si pomyslel, že naše malá celebrita je něčeho takového schopná? Svádět učitele? V hodině? Co by řekli tví fanoušci, Pottere?"

Sarkastický tón jeho hlasu způsobil, že Harryho zalil příval studu a v hloubkách jeho vědomí, které stále nebyly zcela pod Snapeovým vlivem, se objevila jiskřička vzdoru.

"Jen..." Harry chtěl zapírat, vysvětlovat, ale byl přerušen ostrým, chladným hlasem.

"Ticho!"

Harryho kalhoty přistály na podlaze. Snape se nad něj naklonil tak nízko, že Harry cítil na obličeji jeho dech. V klíně mu zaškubalo vzrušením, když pozoroval ty dvě černé oči, jako nekonečné tunely, upírající na něj tvrdý pohled.

"Nemůžeš nechat svou touhu za dveřmi učebny, musíš mě pronásledovat s těmi vizemi dokonce i tady." V očích mistra lektvarů plál vztek tak silný, že Harry nedokázal popadnout dech. "Za to zaplatíš, Pottere. Až s tebou skončím, budeš litovat, že jsem tím, po kom toužíš."

Harry zasténal a měl pocit, jako by se jeho sebeovládání rozletělo na tisíce kousků. Jeho ruce svévolně popadly černý hábit a přitáhly Snapea blíž. Jeho ústa našla Snapeovy chladné rty a přisála se k nim s vší tou pohlcující potřebou, kterou musel uspokojit. Teď. Právě teď Když Snape nezareagoval, Harry znovu zasténal, odtrhl ústa od druhých a začal sázet rychlé, hladové polibky na jeho bradu, tváře a kamkoli byl schopen dosáhnout. Ochutnával ho, předl spokojeností. Snapeova kůže byla trochu slaná, a každý polibek, který na ni vtiskl, přiváděl Harryho do stavu euforie.

Trvalo to jenom několik vteřin. Brzy na svých pažích ucítil sevření silných rukou, které ho prudce odstrčily, až se hlavou udeřil o stůl. Chvíli se mu točila, ale po chvilce už byl přitahován černýma vztekem přimhouřenýma očima. Kousl se do rtu.

Udělal něco špatně? Ale nemohl odolat! Snape byl tak blízko. Musel ho políbit. Koneckonců to bylo normální, že to chtěl. Za to se na něj Snape nemůže zlobit!