Desiderium Intimum

13. Šepot v temnotě

Hermiona se dlouze nadechla a podívala se z okna na mlhou obestřený měsíc. Bylo velmi pozdě. Všichni studenti již dlouho spali a ona jediná seděla v opuštěné společenské místnosti a každou minutu se dívala na hodiny. Pokaždé byla více a více nervózní.

Co se mu stalo?

Teď už se doopravdy bála. Čekala na Harryho od deseti hodin - chtěla s ním mluvit. Musí zjistit pravdu! Celý den se jí vyhýbal, tak se rozhodla počkat, dokud se nevrátí z trestu a tentokrát ho nenechá uniknout. Ale pořád tu není.

Možná mu Snape něco udělal?

Čas od času obešla místnost a hlava se jí plnila různými druhy scénářů, které se týkaly prodlužující se absence jejího přítele.

Musí něco udělat, protože jinak se za chvilku zblázní!

Pokoušela se logicky si vysvětlit, že pravděpodobně existuje závažný důvod, proč se Harry ještě neobjevil u dveří vedoucích do společenské místnosti, a že ho tu určitě brzy uvidí.

Její naděje se však ukázaly jako marné.

Prudce se posadila na gauč, pokoušeje se myslet, ale nepomáhalo to. A určitě kvůli tomu Harry nepřijde živý a nezraněný.

Musím se jít po něm podívat. Možná se stalo něco vážného!

Když se takto rozhodla, vyskočila z pohovky a zamířila k chlapeckým ložnicím.

Věděla, že je to riskantní - jít tam v tuto dobu, ale jako omluvu měla extrémně důležitý důvod. Tiše vklouzla do ložnice a po špičkách šla k posteli, kde bez obav chrápal Ron.

Hermiony se zmocnil vztek.

Jak může spát, když tu Harry není? To ho nezajímá, že se jeho nejlepší kamarád v noci vůbec nevrátil?

Chytila ho za paži a prudce jím zatřásla.

"Rone! Vstávej! Okamžitě!" zasyčela a pokoušela se nevzbudit Nevilla, který spal nedaleko.

"Co...? Co se stalo?" zamumlal zrzek a pokoušel se na ní zaostřit.

"Harry se nevrátil z trestu. Mohlo se mu něco stát. Musíme ho najít."

"Co...? Ach, Hermionooo..." zasténal Ron, zívaje a pokoušeje se otočit na druhý bok. "Nemůžeme ho hledat ráno?"

"Ronalde Weasley!" zasyčela dívka tiše, dotlačená do extrémů. "Jestli nevstaneš, prozradím celé škole, co ve svých snech děláš a s kým to děláš!"

To fungovalo. Ron okamžitě otevřel oči, nyní již zcela probuzený.

"Co? To nemůžeš udělat. Nemůžeš!"

Triumfálně se usmála.

"Oblíkni se. Musíme najít Harryho."

Pak se k němu otočila zády a přesunula se ke kamarádovu kufru. "Budeme potřebovat Pobertův plánek a Harryho plášť. Víš, kde je má?" zašeptala.

"Nevím, ale přijde mi, že je pořád nosí s sebou," odpověděl Ron, který se schovával za postelí a spěšně si natahoval kalhoty a svetr. "To s těmi sny jsi nemyslela vážně, že ne?"

Hermiona si odfrkla. Prohledávala Harryho kufr a osvětlovala si ho hůlkou. "Na tom teď nezáleží. Jak ho najdeme bez plánku a bez pláště?"

Zamračila se při představě procházení bradavických chodeb v noci, zcela bez ochrany. Co když je Filch chytí? Prostě mu zdvořile vysvětlí, že se báli o Harryho a šli ho hledat. Přestože upřímně pochybovala, že by to školních pochopil.