Desiderium Intimum

38-2. Znáš mě, znám tebe

Vztah se Severusem Snapem mu nepřipadal jako normální vztah. Pouze někdo, kdo nebyl obyčejný, v něm mohl setrvávat.

Harry Potter nebyl obyčejný.

Od svého narození projevoval nezdravé sklony k tomu, aby byl jednoho dne mimořádným. Nejprve, jako roční dítě, porazil nejmocnějšího a nejnebezpečnějšího čaroděje na světě, a později, jako by toho nebylo dost, se ukázalo, že dokáže mluvit s hady a je také čarodějem, kterého zná každý, kdo má nějaký kontakt s magií, i když třeba jen tahá králíky z klobouku, nebo řeže v bedně lidi na kusy.

Nedá se říct, že by se Harry Potter nesnažil být normálním chlapcem. Stálo ho to hodně, aby neustále přesvědčoval sám sebe, že je tak obyčejný, jako sněhové závěje na ulicích Londýna při každé zimě. Ale vypadalo to, že nějaký extrémně nebezpečný gen nebo nějaká výjimečně zákeřná síla se rozhodla, že takhle to nenechá. Takže Harry, aniž by chtěl, byl neustále zapojován do situací, které způsobovaly, že se čím dál více stával neobyčejným. Během prvního roku v Bradavicích bojoval se společníkem Toho, jehož jméno se neříká a podařilo se mu ho porazit neobyčejným způsobem. Později zjistil, že umí mluvit s hady, dokonce i s jedním bojoval, extrémně velkým a nebezpečným, který kromě toho, dokázal zabíjet své oběti jen pohledem a Harry z toho vyšel celý. Později se setkal se svým kmotrem, který byl nejčastěji v podobě psa, bojoval s démony, kteří dokázali vysát duši, zúčastnil se nejnebezpečnějšího kouzelnického turnaje světa, kde bojoval s drakem a celou řadou různých tvorů, jejichž jediným cílem bylo ho sežrat nebo roztrhat na kusy. Bojoval se samotným Temným Pánem a opětovně z toho vyšel celý a tak dál a tak dál. Později zjistil, že je gay, a ještě o něco později, že miluje nejhoršího, nejnechutnějšího a nejvíce nenáviděného učitele na celé škole. Po všem, čím prošel, by pro něj neměl být takový vztah problémem. A přesto.

Přesto, kdyby Harry Potter nebyl Harrym Potterem, nebyl by tento vztah pravděpodobně vůbec možný. A dokonce v něm dokázal zůstávat. Harry Potter by nemohl chodit se svou druhou polovičkou při svitu měsíce, držet se za ruce, chodit spolu na hodiny, vydávat se do Prasinek na rande, plánovat děti a sdílet sny o budoucnosti. Ernie McMilligan nebo Michael Corner - normální lidé, kteří neměli ten 'gen neobyčejnosti' to mohli dělat.

Ne, Harry Potter upřednostňoval neustálou nejistotu, strach, nervózní atmosféru, ztuhlé rozhovory, hádky, spory, boje o sebemenší gesto, oddanost, jedovatost, nebezpečí a nejlepší sex na světě. No, nutno říci, že to ostatní nepřevládalo, ale pravdou bylo, že by nedokázal vydržet v úplně normálním vztahu. To však neznamená, že by neprahl po citech, ne. To pro něho byla nezvykle důležitá věc, ale nebyl zvyklý je dostávat jen tak. Měly o mnoho lepší příchuť, když za ně mohl bojovat. A jak celá jeho minulost naznačuje, byl zvyklý bojovat stejnak jako ryba ve vodě, i kdyby se objevil na suchu, zase by našel rybník plný čerstvé vody.

Nicméně nelze říci, že by si nepřál klid, odpočinek a pocit bezpečí. Stejně jako námořník vracejí se z moře, aby pozdravil svou ženu a děti, a popil pár piv, začne hledět na moře s touhou, stejně tak Harry Potter prahnul, ano, prahnul po všem, ale s dlouhodobého hlediska, napříč tomu co by řekl, by nedokázal vytrvat v monotónním životě.

Takže našel někoho, kdo mu dal všechno, o čem snil. A skutečnost, že musel bojovat opravdu hodně, aby dostal to, po čem toužil a co nemohl dostat, bylo jen malým detailem. Nakonec, nejmenoval by se Harry Potter. Dokázal dělat nemožné věci.

Severus Snape byl tvrdohlavým člověkem. Uzavřeným v sobě, odříznutým od všech, věčně nešťastný, náročný, plný měnících se nálad stejně jako počasí, hrubý a celkově nepředvídatelný. A nezapomínejme na jeho sadistické sklony a jeho náklonnost k ponižování každého, kdo se mu nelíbil, což znamenalo devadesát procent společnosti. A společně s tím, jak mu neustále odkapával z úst jed a s posměšným pohledem na svět, vypadal jako člověk, který nemohl nalézt žádný vztah. Naneštěstí, v jeho cestě stál Harry Potter. Otravné, iritující dítě, které nevědělo, co znamená slovo 'porážka' a zůstal, dokud nedosáhl svého, a to i tehdy, když to znamenalo solidně si namlátit. A nechtěl odejít.