Srdce Odvahy

51.

,,Livi" jemně se mnou zatřásl Stev.

,,Livi" zašeptal znovu.

,,Ta se jen tak nevzbudí" zabručel Aidon,, nech ji. Ani se jí nedivím že spí tak dlouho. V noci se nedá spát."

,,A já mám nějakou spící nemoc nebo co?" řekl podrážděně Stev.

Otevřela jsem oči.

Bylo zataženo a Aidon ještě taky ležel v přikrývkách.

Stev u mě dřepěl s rozcuchanými vlasy.

A vypadal roztomile.

,, Jsem vzhůru" zašeptala jsem a Stev se na mě podíval.

,, Klidně ještě spi," ozval se Aidon.

,, Ne" řekla jsem a vstala.

O chvíli později jsme vařila vodu na kávu.

Když jsme byli tehdy u jezera, doplnili jsme zásoby vody, takže jí bylo dostatek.

,,Jak je?"

,,Fajn," odpověděla jsem prostě.

Aidon se na mě podezíravě podíval.

,,Co je?"

,, Nevím, kalendář nemám ve zvyku brát sebou."

Aidon si povzdechl.

Stev si šel odeslat koně, takže tu teď s námi nebyl.

,, Co jsem zase udělal?"

,,Nic" řekla jsem a nalila vodu do hrnku s kávou.

,,Jau" zasyčela jsem když jsem si opařila zápěstí.

,,Tak to je skvělý" zabručel,, ukaž."

Vzal moji ruku proti mé vůli.

,,Nic to není"procedila jsem mezi zuby.

,,Si prostě nedáš říct" zamračil se a prohlížel si spáleninu,, ještě trochu víc Vody a mohla ti slézt kůže."

Vyčítavě se na mě podíval, ale pal jeho pohled zjihl,, co jsem ti udělal?"

,,Jak říkám, ty jsi mi nic neudělal."řekla jsem a chystala se odvrátit.

Aidon mě ale pořád držel a tak se mi to nepovedlo.

,,Tak kdo?"

,, Nikdo. Doslova. Lidé kteří mi ublížili jsou pro mě nikdo."

,, Řekni mi, kdo ti  ublížil. Prosím," díval se na mě soustředěným pohledem, kterému jsem statečně čelila.