Srdce Odvahy

52.

Měla  jsem pocit že mě snad hypnotizuje celou věčnost než to vzdal.

,,Ok" řekl nakonec ,, dám ti prostor a čas."

,, Děkuju " řekla jsem vděčně.

,,Jen" začal ,,jsem ti chtěl-"

,,Lidi? Nemáte pocit, že nám chládne voda na kávu?" ozval se Stev.

,, On to snad dělá schválně" zavrčel Aidon a neochotně mě pustil.

Řekla jsem klukům že se musím jít na chvíli projít.

Nastávající mise ve mě budila pocit bezmoci a nervozity.

Mělce jsem dýchala a přecházela sem a od stromu ke stromu. Rozhodla jsem se vrátit.

Z dálky jsem slyšela rozhovor kluků a tak jsem šla potichu abych je nevyrušila.
,,.....ale ta její  zamlklost je čím dál víc zarážející." To říkal Aidon. Kousla jsem se do rtu.

To mluvil o mě? Že ano?

,,Aide, dám ti jednu radu.Chceš milovat? Miluj.Chceš lhát? Lži.Ale nikdy nedělej obě věci naráz! Možná teď nechápeš. Ale tak to má být."měla jsem co dělat abych nezalapala po dechu.

,,Ale já-"

,,Aidone"řekl Stev,, dej jí čas. Já chápu že jí chceš pomoct, ale přiznej si. Naproti tomu jak byla odtažitá, se ti docela svěřuje. Dej jí čas. Nemůže ti všechno říct hned."

,,Ale já -"vzdychl,, mám o ní obavy."

,, Já taky" poplácal ho po rameni.

,,Jo a ty, Aide" začal Stev,, kdo je Sergej?"

Aidon se na něj překvapeně podíval.

,,Jeden pitomec od nás ze třídy. Proč?"

Stev zaváhal.

,, Měli mezi sebou něco? Jakože Liv a -"

,,Ne!" Odpověděl okamžitě.

,,No...tuhle v noci na něj myslela." Aidon znatelně zbledl.

Ale né.

Tohle klišé né!

Stoupla jsem a rozhodla jsem se že teď je čas zakročit.

Ačkoliv jsem čekala že se Aidon bude chovat jinak, chtěla jsem to zachránit za včas.

,, Ahoj jsem zpátky" řekla jsem. Polekaně se na mě  podívali.

,,Odkud znáte Sergeje?" zeptala jsem se přímo.

,,Ty jsi nás slyšela, že jo?" zeptal se Stev.

,,Né, vlastně jsem zaslechla jeho jméno."

Aidon se na mě ani nepodíval.

,,No ptal jsem se Aida kdo to je, jestli neví proč jsi na něj myslela."

,, Vždyť to je jasné" vyprskl posměšně Aidon.

Vytáhla jsem jedno obočí a odtažitě se zeptala.

,, Skutečně?"

,,No jasně" řekl.

,,Aha" řekla jsem chladně,, proč ses nezeptal mě, Steve? Řekla bych ti to."

,,To ani nemusíš. " Protočila jsem očima k Aidonově poznámce.

Stev se na něj vyděšeně podíval.

,,Tak proč teda-"

,, Přála jsem si vědět, jak by to dopadlo, kdybych šla tehdy se Sergejem, nadutým pitomcem jen tak mimochodem" Aidon se na mě podíval,, ven, místo toho abych šla do knihovny. Zajímalo by mě, jestli by jsem se sem někdy vůbec dostala, a jestli bych byla opravdu někdy, tak šťastná jako teď. Jestli bych se takto začala bavit Aidonem, a jestli bychom se o tobě vůbec někdy dozvěděla."podívala jsem, se na Aidona.

Ve tváři byl vyděšený, jelikož mu došlo jak hloupě se  choval.

,, Já"začala jsem,, si půjdu osedlat koně. Vrátím se" popadla jsem postroj a s těmi slovy odešla.

,,Sorry Aide. Kdybych to tušil-"
,, Já jsem tak blbej, víš to?" začal Aidon,, měl jsem nějaký pořádný důvod se tak chovat?"
,, Vždyť se skoro nic nestalo. Určitě si toho skoro ani nevšimla."
,,Tak to ji asi ještě neznáš."

,,Klid holka" řekla jsem klisně když už po několikáté nervózně zařehtala.

Vzedmula se na zadní a já se ve snaze jí vyhnout schoulila k zemi.

Nemohla jsem zastínit že klisna vycítila můj neklid.

Vstala jsem.

Klisna stála na místě.

,,Hodná holka, buď v klidu"jak mohla být v klidu ta klisna, když já ne.

,,Liv?"

,, Copak Aidone?" zeptala jsem se ve snaze klisně znovu nasadit sedlo.

Vzedmula se na zadní.

,, Pozor!"

Zase se postavila na všechny čtyři.

,, Nechápu to" řekla jsem. ,,Co se stalo?"

Nebyla jsem si jistá, jestli se ptám na koně, nebo na záležitost se Sergejem.

Aidon přišel za mnou.

,, Promiň" řekl a bylo mi jasné že se opravdu omlouvá.

,, Proč? Vážně si myslíš, že by mezi námi-"

,,Né! Totiž....nikdy jsem si to nemyslel ale když mi dneska řekl Stev že jsi na něj myslela-"

,,Ale já nemyslela přímo na něj! Ale na okolností které ho zahrnovali."

,, Promiň" zadívala jsem se do jeho hnědých očí,,asi jsem víc žárlivý než kdy dřív."

,,Ale vždyť nemáš žádný...."nevěděla jsem jak mu odpovědět.

,, Podívej se, děláme z toho zbytečné drama. Vždyť se ani nic nestalo"dokončila jsem.

,, Copak ty to nechápeš?"hlesl a přistoupil ke mě.

Zdálo se mi že to dělal pořád.

,,No tak lidi. Měli bychom vyjet."ozval se Stev.

Aidon na něj nedbal.

,, Jasně" řekl nezúčastněně a objal mě.

,,Jednou" řekl,, stihnu všechno dřív než Stev. Slibuju."