,,A našel sis tu i nějaké přátele?"zeptala jsem se Steva, když už slunce zapadalo, a my pořád byli na cestě a vedli zábavné rozhovory okořeněné výbuchy smíchu a nebo ve Stevově případě záchvaty smíchu doprovázené slzami.(smíchu)
,,Jak se to vezme"pokrčil ledabyle rameny,, bavila se tu se mnou jedna vyslyšitelka, která se jmenovala Alexandra, ale já jsem jí říkal Lexi. Seznámili jsme se hned, když jsem před třemi lety poprvé přišel. Provedla mě zámkem, vysvětlila jak věci chodí a hlavně jak fungují.Pak ale odešla ze zámku a nikdy se nevrátila."zavrtěl zamyšleně hlavou.
,, A pak po dvou letech strávených po boku Griseldy, a dny strávené na bojišti, jsi přišla ty s Aidem" pousmála jsem se nad přezdívkou, kterou mu dal. I když...to bych se rovnou mohla smát té své.,, A Aidon je můj nejlepší kámoš! Naučil jsem ho všemu co umím se zbraní a on mě naučil svoje hustý výrazy."
,,Jsem si všimla"zamrmlala jsem. Moc se mi nelíbilo že se učí moderním výrazům. Ale jak tak o tom přemýšlím, je to asi stejně jedno. Když se nepřiučí sprostým slovům (které Aidon nepoužíval) mi to rozhodně vadit nebude.
Zjistila jsem, že ačkoliv jsme si se Stevem bližší tím, jak dlouho ho znám, mám pocit, že o něm vím stále málo. Abych pravdu řekla, těch šest měsíců uplynulo tak rychle.
Skládalo se totiž především z tréninku tréninku a tréninku.
,,Kdy už zastavíme na večeři"zakňučel Aidon.
,, Až uvidím že koním jízda začíná vadit"řekla jsem. Aidon sepjal ruce k nebi.
,, Bože! Ty to vidíš! Tvůj smrtelník trpí hladem! Pomoz mu!"protočila jsem oči.
,, Aidone"řekla jsem,, takhle to nefunguje. Na Boha musíš-"
,,To sem ani nepřitancuje blbý kuře, nebo co? Já si to kuře přeju!" Stev se smál představě jak si sem přitančí pečené kuře, ale mě zamrazilo.
,, Aidone? Ty sis něco přál?"
,,Ne"řekl naoko podrážděně,, nenechám se jen tak snadno prozradit a najít. Nejsem zas takovej blbec, víš?"zezadu se ozvalo pochybovačné kašlání.
,, Tím bych si nebyl tak jistý"ozval se jakože mimochodem Stev.
,, Začínám mít pocit, že jet s vámi na tuhle výpravu byla chyba"řekl jakože naštvaně a popohnal koně napřed.
Stev se pobaveně zasmál a následoval Aidona.
Tak jsem vyrazila za nimi.
ČTEŠ
Srdce Odvahy
FantasyNA KONCI KAŽDÉHO PŘÍBĚHU VŽDY VŠE DOBŘE DOPADNE. A JESTLI, TO DOBŘE NEDOPADLO, TAK TO POTOM JEŠTĚ NENÍ KONEC.