3.

114 20 7
                                    

Má minulost.
Kdo by kdy řekl, že skončím teď tady.
Chtělo se mi křičet.
Znáte ten pocit?
Vykřičet si hlasivky, pak se schoulit do klubíčka a rozbrečet se.
Nechtěla jsem.
Až budu jednou dospělá, nechci zapomenout na ten zpropadený pocit bezmoci, při kterém jsem zatínal zuby až mi ze rtů vytryskla krev.
Nesnáším, když za mě rozhodují ostatní..
Celou dobu  jsem svou tvář skrývala za maskou, aby neviděli jak mi je.
To znamenalo ,že mě pod ní znalo jen málo lidí.
Velmi málo.
Uvnitř slabá přijít už ve svém životě nikomu nedovolím.
Nedovolím.
Už nikomu.
,, Láska prý hřeje"špitla jsem do tmy,, možná proto je mi taková zima."

Srdce OdvahyKde žijí příběhy. Začni objevovat