Srdce Odvahy

68.

,,Srdce Odvahy" špitla jsem a chvíli trvalo než se transport do jiné dimenze zdařil.

,, Ariano" řekla jsem žalostně.

Byla tam, stála tam přišla za mnou a objala mě.

,,Neboj se, Lawirio. Brzy Tvé velké trápení přejde."

,,Jo?"

,,Jo."

Vydechla jsem a podívala se na Arianu.

,,Víš, já jsem asi ztratila dubový klíč."

Usmála se a z kapsy vytáhla dubový klíč.

To byla ta věc kterou jsem tehdy v lese držela v ruce.

,,Jak jsi se k němu dostala?"ptala jsem se překvapeně. Tohle jsem opravdu nečekala.

Usmála se.

,,Ve světě přání existují určitá pravidla. Jedním z nich je že magické věci které získáš se vtělí do té věci, na kterou se spoléháš ze všech nejvíc. Čekají na tebe až jim dáš nový trezor. Takže jsem ráda že mi tolik důvěřuješ" roztáhla obličej do ještě většího úsměvu a klíč mi dala do ruky.

,, Dubový klíč proto, protože v tom lese rostou duby?"zeptala jsem se. Ariana potřásla hlavou.

,,Ne. Dřív než si temný les zasloužil své jméno podle nepronikajícího světla a různých stvoření co se v něm pohybují, se jmenoval, Dubový les. A tento klíč, s vyrytými vzory dubových listů,a jméno po něm. A teď už běž. Klíč schovej, za minutu a možná i méně, pro tebe někdo přijde" řekla a jako lusknutím prstů jsem se ocitla zpátky u sebe v pokoji.

Najít klíčku domov, bude oříšek.