62.

14 5 0
                                    

Ležela jsem na posteli a hypnotizovala strop. Už hodnou chvíli.
Před pár hodinami,  mé přání zavolalo vyslyšitelky.
Bolest v hrudi teď byla nesnesitelná. Stev patřil k vyslyšitelům.
Přála jsem si aby mojí přátelé přežili tak hrozně moc, že se za námi dostaly za chvíli.
To už ale bylo pozdě.
Já a Aidon jsme sice přežili.
Ale Steva nikdo nenašel.
Vyslyšitelky se mě ptaly co se stalo. Ačkoliv jsem se snažila být ve výpovědi co nejkonkrétnější, dostalo se mi špatných zpráv. Opravdu jsem se snažila. Ale podle toho co jsem vypověděla, mi bylo řečeno, že Stev....
Samou bolestí jsem se nemohla nadechnout.
Že Stev zemřel. Vyměnil s Aidonem pozice.
Já jsem to v tu chvíli nedokázala pochopit.
Když se vám ale něco rozleží v hlavě...
Dostane to úplně jiných rozměrů.
Po tomto oznámení už si nic nepamatuju.
Jen strop.
Bílý, trochu ušpiněný strop, ze kterého tu a tam opadávala omítka.
A když dovolíte.... dám teď prostor bezvědomí.

Srdce OdvahyKde žijí příběhy. Začni objevovat