Kapitola padesátá šestá

433 35 0
                                    

9. DŮVĚRA

10. SEX

   Byl tu Harrison, poznám to, protože kam se hne, tam je cítit jeho silná kolínská. Maya ho ale musela vyhnat, zatímco já jsem seděla na Mona Lise a vzpomínala. Chtěla jsem zpátky tu dobu, kdy o nás nikdo nevěděl a my s Harrisonem byli pořád spolu. Kdy se mezi nás tolik nepletly všechny ty spolky a kdy ke mně byl Harrison mnohem víc upřímný. Teď mi byl každým dnem vzdálený a čím dál tím víc zahalený v tajemstvích.

Sedla jsem si na postel a přečetla si vzkaz od Mayi, že šla na nějakou schůzku, aby si zařídila brigádu. Byla jsem utahaná, protože jsem celou noc nespala. Nechtělo se mi a ani jsem nemohla. Dlouhé hodiny jsem seděla na tom studeném plechu a nevnímala nic jiného, než své myšlenky. Nořila jsem se jimi hlouběji a hlouběji, dokud mi už vážně nezmrzla každá část těla.

Pak jsem šla na autobus a nechala se vozit sem a tam. Řidič nic nenamítal a opravdu míjel zastávku za zastávkou, dokud nebylo světlo a já nevystoupila. Do kampusu jsem došla časně ráno a ten vzkaz od Mayi už tady ležel. Stejně jako můj mobil plný zmeškaných zpráv a hovorů od Harrisona.

Zavrtala jsem se do peřin a na pár hodin usnula, abych před Adamem nevypadala jako mrtvola.

***

   Jakmile jsem otevřela oči, vyjekla jsem, protože přede mnou Adam seděl a malinko se usmíval. Můj pohled spadl ihned na hodiny a zděsila jsem se, když jsem spatřila tři odpoledne. Život mi poslední dobou nějak moc protékal mezi prsty.

,,Nechtěl jsem tě budit, vypadala si dost vyčerpaně,'' vysvětlil omluvně a já si promnula unavené oči.

,,Moc se omlouvám, v noci jsem nemohla spát.'' Vzpomněla jsem si, jak jsem promrzlá seděla v té výšce a naskočila mi z toho husí kůže. Bez Harrisona to tam bylo smutné.

,,Chápu. Ale teď už se na to můžem vrhnout, ne? Navrhoval bych, že zůstanem tady.'' Rozhlédl se po pokoji a pohladil Mayinu urovnanou přikrývku.

,,Jo, jasně,'' souhlasila jsem a zívla. ,,Jen se půjdu převléct.'' Vstala jsem a zmizela v koupelně i s věcmi. Za sebou jsem zamkla a udělala ze sebe aspoň trochu člověka.

Učesala jsem si svoje rozcuchané vlasy, pořádně vyčistila zuby a osprchovala se. Pak jsem se jen jemně namalovala pro Adamovu spokojenost a oblékla si legíny a svetr. Podařilo se mi zamaskovat kruhy pod očima a do tváří jsem si vehnala trochu červeně.

Když jsem vyšla z koupelny, Adam ležel rozvalený na Mayině posteli a pochrupoval. Zamračila jsem se a nechtělo se mi věřit, že jsem tam byla až tak dlouho. Mrkla jsem na hodiny a zhrozila se, když jsem spatřila, že je něco po čtvrté.

,,Adame!'' houkla jsem a on sebou trhl a probral se. ,,Promiň, trvalo mi to trochu déle,'' omluvila jsem se a on nad tím rozespale mávl rukou.

,,Pohoda.'' Sedl si a namáhavě vydechl. ,,Dneska musíme stihnout důvěru a sex.'' Hrklo ve mně, ale zamaskovala jsem to tím, že si odkašlu.

,,Jo, takhle to zní setsakra divně, ale neboj, svádět tě nebudu, i když to bude vážně těžký,'' uklidnil mě a pokynul mi, ať si sednu naproti němu. Zčervenala jsem a on se usmál.

,,Potřebuju vědět, jestli Harrisonovi důvěřuješ,'' řekl vážně a mně se vybavil obrázek jeho, jak mě vyhání a nechce mi nic říct, zatímco nás pozoroval Angel s Glorií.

,,Je to trochu složitější. Chtěla bych a taky jsem mu věřila, ale po včerejšku mám trochu obavy,'' přiznala jsem a Adam svraštil obočí.

,,A co se stalo včera?'' nechápal a já usoudila, že ví ještě míň než já.

A přesto tak rozdílníKde žijí příběhy. Začni objevovat