A přesto tak rozdílní

Bonusová kapitola

Glorie Baldwinová a její učitel zpěvu

''Přišla o panenství ve třinácti, a to s třicetiletým učitelem zpěvu, kterej ji chodil doučovat každej víkend. Když se to její otec dozvěděl, toho chlapa vyhodil a milou Glorii nepustil měsíc z domu.''

Každý na tato slova naletěl. Stejně jako tomu věřila Emma Blacková, tak tomu věřil i zbytek školy. Dokonce tomu začala věřit i sama Glorie Baldwinová, která tuto bohapustou lež vypustila do světa, aby se nemusela nadále vracet k holé pravdě.

Protože té se bála.

Glorie Baldwinová byla ve svých třinácti letech zneužita padesátiletým učitelem zpěvu.
V jejím podání to bylo skoro romantické, protože si svého učitele vykreslila jako pohledného, vysokého, mladého a svalnatého muže. Místo traumatického zážitku si vysnila něžné a krásné první chvíle, které pak vypustila do světa.

Jenomže lhala v mnoha věcech a pravdivý příběh, který před lety hluboko pohřbila ve své paměti, znala pouze ona.

Z pohledu třináctileté Glorie

Dnes měl přijít znovu. Gargamel. Říkala jsem mu tak, protože jsem nemohla přijít na jinýho hnusnýho záporáka. Stokrát jsem opakovala rodičům, že s ním další hodiny zpěvu nechci. Že je divnej. Dokonce jsem i řekla, že na mě jednou blbě sahal, což samozřejmě nebylo jen jednou, ale máma s tátou mi to nevěřili. Nezajímalo je to. Ostatně jako vždycky.

Čekala jsem na něj v obýváku, rodiče nebyli jako obvykle doma. Trochu jsem se třásla a v rukou svírala noty. Modlila jsem se, ať nepřijde, ať zkoušku odvolá a nedorazí.

Ale modlila jsem se zbytečně, protože za pár minut se rozdrnčel vchodový zvonek.

Šla jsem mu otevřít a zkontrolovala v zrcadle své oblečení. Vzala jsem si rolák, i když mi v něm bylo docela horko, džíny a přesto ještě kardigan, aby se nemohl dotýkat mojí holé kůže.

Otevřela jsem mu a srdce se mi nahlas rozbušilo. Bylo mi nevolno jen při pohledu na něj.
Usmíval se, čímž odhaloval tmavé skvrny od kouření mezi zuby.

Pozvala jsem ho dál a držela se v bezpečné vzdálenosti.

Došli jsme do obýváku a on se posadil na gauč. Nabídla jsem mu jako vždy ze slušnosti něco k pití a on mě poprosil o tureckou kávu.

Šla jsem ji připravit do kuchyně a prsty se mi chvěly. Voda se vařila, takže zvuk konvice přehlušil jeho příchod.

Lekla jsem se, když jeho zatvrdlé konečky prstů od cigaret přistály na mém pasu. Odtáhla jsem se a dělala jsem, že jsem hrozně zaujatá přípravou kávy, ale to se mu zjevně nelíbilo.

Zaryl mi nehty do boku a přiblížil se ústy k mému uchu. Ztuhla jsem a rychle mrkala, abych zahnala slzy, které se mi nahrnuly do očí.

,,Tak hrozně se mi líbíš, Glorie,'' zašeptal slizce a jeho dech, páchnoucí tabákem, mě uhodil do nosu.

,,Nechte mě!'' vykroutila jsem se mu okamžitě a chtěla se rozběhnout pryč. Zamknout se třeba v pokoji a zavolat mámě. Jenomže jeho reflexy byly rychlejší. Chytl mě silně za předloktí a přitáhl si mě natěsno k sobě. Mračil se a opět se přiblížil k mému uchu.

,,Buď hodná holka a udělám to jenom jednou.''

Nevěděla jsem, co tím myslí. Opravdu jsem to ve svých třinácti letech ještě netušila. Byla jsem tak slušné dítě. Tak hodná holka, která měla samé dobré známky. Do té doby jsem neměla ještě kluka. Do té doby jsem si s nikým nedala ani hloupou pusu. Jen před holkami jsem tvrdila něco jiného.