A přesto tak rozdílní

Kapitola třicátá osmá

Den lednového vystoupení

Těšila jsem se na dnešek neuvěřitelně moc, protože měla dorazit Emma. Po delší době ji zase uvidím, i když jen na jeden jediný den. Měla přijet i s Dustinem, takže se konečně Picta fiver dozví, proč věčně není ve škole a kam se ztratil. Myslím, že Harrison z toho dvakrát nadšený nebude, jelikož je Dustin jeho nejlepší přítel a pravá ruka ve spolku. Až se dozví, že čeká dítě s mou nejlepší kamarádkou, vyletí z kůže. Dustin totiž zničil celou pointu toho, proč Picta fiver vznikla. Vždycky v ní šlo o to, že členové byli nezávislí, svobodní a nevázali se. Je pravda, že Harrison prakticky porušil část pravidel také, ale i tak nehodlal ze spolku vystoupit.

Ráno jsem si přivstala a zabrala koupelnu dřív, než Lisa stačila otevřít oči. Osprchovala jsem se, vykonala ranní hygienu a oblékla se do bílého roláku a šedých kalhot. Vyšla jsem ze dveří s nosem mírně nahoru a užívala si nasupený pohled své nové spolubydlící. Nezbývalo jí totiž už moc času, a tak si nestihla dát svou ultra dlouhou sprchu. Tomu se říká odplata, anebo jak říká Harrison: ,,Karma, zlato''.

Celý den jsem si dokázala udržet dobrou náladu. Vtipkovala jsem s Edwardem, navazovala neustálý oční kontakt s Harrisonem a s potěšením ignorovala blonďatý šeptající kroužek dělnic a jejich včelí královny. Holky na téhle škole byly celkově zmanipulované vlivem Glorie Baldwinové. Nebo už prostě kamarádku měly, takže si mě moc nevšímaly. Smířila jsem se s tím, měla jsem Edwarda, občas si popovídala i s Carley z herectví nebo Dylanem, ale pořád mi tu chyběla Em.

,,Liv?'' ozvalo se za mnou. Překvapeně jsem se otočila a spatřila Dylana. Jakoby mi četl myšlenky a přišel mě trochu rozveselit. To on totiž uměl, protože jeho dětinský humor rozesmál i tvrďáky z Picta fiver.

,,Dylane,'' usmála jsem se. ,,Děje se něco?'' Zavrtěl hlavou a sedl si ke mně. Měli jsme mít právě hodinu zpěvu, ale profesorka Scottová ještě nedorazila, čili si každý dělal, co chtěl.

,,Ne, ale to bys mi měla spíš říct ty. Seš poslední dobou taková tichá, pamatuju si tě víc rozesmátou.'' Pokrčil rameny a já se malinko pousmála nad jeho všímavostí.

,,Jo, to máš pravdu,'' povzdechla jsem si. ,,Asi to bude tím, že tu není Em,'' poznamenala jsem a podepřela si bradu. Bylo to určitě tím, protože od jejího odchodu jsem se cítila víc a víc osamocená.

,,Dneska má přijet, ne? Musí přeci zhodnotit tvůj výkon.'' Poplácal mě po rameni povzbudivě, jako bych byla snad kluk, a já zvedla koutky nahoru v letmém úsměvu.

,,Jo, už se na ni těším,'' přitakala jsem, ale hned poté zavrtěla hlavou. ,,Já jen... Přijde mi, že je to jiné. Že vše ubíhá moc rychle. Ještě před měsícem tu Emma byla, a teď tu není! Ze dne na den jsem si musela zvyknout na nafrněnou Lisu a respektovat nový režim, který zavládl u nás na pokoji. Chtěla bych to zpátky. Nebo aspoň někoho, kdo mi tolik nepřipomíná Glorii,'' vyklopila jsem mu alespoň část toho, co mě trápilo, a on mě klidně poslouchal.

Výhoda toho, že byl Dylan na kluky, spočívala v tom, že rozuměl i holčičím záležitostem a problémům. Vsadila bych se, že kdybych potřebovala od něj půjčit oblečení podobné tomu mému, jeho šatník by mě nezklamal.

,,Bude to těžký ještě tak měsíc, dva, pak si zvykneš úplně. Neporadím ti ohledně Lisy v ničem. Je to jen další Gloriina práce. Pokus se to přetrpět ještě chvíli, slyšel jsem, že si O'Barbies budou pořizovat větší dům, prej na lepší pařby, a Lisa se přestěhuje k nim. Budeš mít pokoj zase pro sebe.'' Tak tahle zpráva mě maximálně potěšila. Ihned jsme se rozzářila a poděkovala mu. On si mě přitáhl do přátelského objetí a já si pomyslela, že mít kamaráda gaye je někdy opravdu výhoda, protože je to úžasná náhrada za holčičí kamarádku.