A přesto tak rozdílní

Kapitola padesátá druhá

4. POHYBY

Nemůžu uvěřit, že už za šest dní ukážu Harrymu své nové já. A přitom mi přijde, že jsem se skoro nic nenaučila. Ano, je pravda, že jsem měla teprve tři lekce, změnila jsem make-up a vlastně i styl oblékání, ale jinak se vyjadřuji a prezentuji stále jako ta Olivia Sparksová, která v září nastoupila sem na Akademii.

No, uvidíme, jaké ovoce to přinese v osudný den D.

Dnes jsem měla s Harrym dohodnuté menší rande. Měla jsem pocit, že jsme si už delší dobu neudělali čas sami na sebe a že jej většinou teď trávím jen s Adamem.
Mám ho ráda, je skvělý, pozorný a kupodivu i citlivý, ale bojím se, že by mi to mohlo také přerůst přes hlavu, když s ním teď neustále sdílím svůj nudný život.

,,Liv? Můžeš na minutku?'' zavolala na mě Maya z pokoje, zatímco já si urovnávala šedé legíny s vysokým pasem.

,,Joo, hned!'' odpověděla jsem stejným tónem. Pak jsem si uvědomila, že jsem přeci jen změnila trochu slovník. Naučila jsem se zase říkat jo.

Měla jsem ze sebe radost, takže jsem vyšla z koupelny se spokojeným úsměvem.

Maya stála uprostřed pokoje ve fialové krajkové podprsence a titěrných kalhotkách, které zakrývaly tak procento jejího klína. Zrudla jsem a podívala se na ni s otázkou v očích.

,,Mám dilema, kotě. Co si mám vzít na sebe? Overal nebo šaty?'' Ukázala mi dva černé kusy oblečení a já si každý důkladně prohlédla.

,,Asi se mi v tom spíše ukaž, takhle to neposoudím,'' poradila jsem jí a ona mě poslechla. Nasoukala se nejdříve do šatů, které měly na ramenou volánky a těsně ji obepínaly okolo pasu.

,,Tak co?'' zeptala se zadýchaně, když už je měla na sobě.

,,Sluší ti, ale nemůžu ti dovolit v tom jít,'' řekla jsem rezolutně a zcela vážně. Maya se zatvářila nechápavě a pozvedla trochu překvapeně obočí.

,,Proč?'' zněla malinko dotčeně, protože z nich zjevně byla nadšená.

,,Protože vypadáš až moc dobře a je mi jasné, že z tebe nespustí žádný kluk oči!'' odpověděla jsem jí se stálým chladným tónem, ale nakonec jsem to nevydržela a zacukaly mi koutky. ,,Nebudu mít šanci tě uhlídat!''

,,Olivie Sparksová! Ty seš tak zatraceně dobrá herečka, že nikdy neprokouknu, co se ti rojí v hlavě!'' Zasmála se a plácla mě po rameni. ,,Ale děkuju. Vážně v nich vypadám dobře?'' zaváhala.

,,Ano, sice jsem neviděla ten overal, ale tohle ti zatraceně sluší. A také nestíháme, čili bys mohla trochu pohnout!'' upozornila jsem ji káravě a natáhla se po své tašce.

Maya vypadala spokojeně a prohlédla si i můj zjev. Překvapením se jí ztvarovala ústa do o, když se zastavila na elastických legínách.

,,Liv?'' oslovila mě. ,,Odkdy nosíš... tohle?'' poukázala na můj černý rolák bez rukávů, který končil těsně nad legínami, ale nezněla vůbec znechuceně.

,,Nevím, líbilo se mi to?'' odpověděla jsem váhavou otázkou a Maya se uculila.

,,Mně taky. Sluší ti,'' zhodnotila a já se začervenala. To jsou ty příšerné komplimenty. Neumím je přijímat.

Poděkovala jsem jí a společně jsme vyrazily ven z pokoje.

,,Papa, Livsone, a nezlob!'' zavolala jsem ještě na černého buldočka, který se líně protahoval v pelíšku. Za tu dobu, co jsem ho měla, se ze mě stala ještě zodpovědnější osoba, i když jsem ho občas zapomínala pravidelně vyvenčit.