A přesto tak rozdílní

Kapitola třetí

    Ráno jsem vystřelila z postele dřív, než ještě stačil zazvonit budík. Musela jsem být dokonale připravená, protože odpoledne jsme měli mít první dvouhodinovku herectví, a to znamenalo, že všem konečně předvedu, co ve mně je.
Taky jsem se dnes měla sejít s tátou, jelikož jsem mu slíbila, že se s ním každý týden alespoň jednou uvidím a probereme můj průběh studia.

Mezitím, co jsem si rovnala věci do své tašky, Emma vstala a doštrachala se do koupelny.
Kroutila jsem hlavou nad jejím přístupem k novému dni, ale nic jsem jí na to neřekla a ona zase ignorovala fakt, že vstávám v čase, kdy ještě slunce není ani na obzoru.

***

    První hodinu jsem měla historii, na kterou se mnou nechodila Emma, ale jen Edward.
Sedla jsem si s ním do první řady a ihned si přichystala na hodinu. Doufala jsem, že tenhle předmět nemám společný s tou pěticí potetovaných kluků, ale jak se ukázalo, mé doufání bylo marné.
Až na Dustina Gayla nakráčeli všichni čtyři do třídy, včele s hlavním vůdcem, který měl svou ruku omotanou okolo pasu té jedné blondýny z O'Barbies.
Znechuceně jsem si nad celou tou bandou odfrkla a otočila se směrem k Edwardovi.

,,Kolik hodin s nimi budeme muset mít?'' zeptala jsem se ho rázem a on si povzdechl, protože zjevně také nebyl nadšený z toho, že musí trávit tolik času se svým nezvedeným bratrem.

,,No, ty kromě pohybových aktivit a francouzštiny budeš mít skoro každou s Harrym. S Dustinem se neuvidíš na historii a všeobecné výuce a s těmi třemi ostatními na angličtině a umění,'' odvětil stručně Edward, zatímco si prohlížel můj rozvrh, a tentokrát jsem si povzdechla já.

,,Takže Harrison chodí také na umění?'' položila jsem mu další otázku a on stačil jen kývnout, než do třídy vešel malý obtloustlý profesor. Věnoval nám vřelý úsměv na přivítanou a ztěžka usedl za svůj stůl.

,,Dobrý den, milí žáci,'' pozdravil nás a já mu jako jedna z mála pozdrav oplatila.
Ze zadních řad se ozvala posměšná narážka na daného učitele, ale ten to jen přešel nesouhlasným mlasknutím. ,,Dobrá, uděláme si takový menší přehled, kdo tu je. Vždycky chci mít v takových věcech systém. Jako vždy budu číst jména a vy se jen ohlaste,'' pokynul nám mile. ,,Andersenová?'' křikl profesor a dívka sedící za mnou, pípla na souhlas.
Moc jsem jej nevnímala, dokud se neozvalo mé jméno a učitel zmateně nahlédl do papíru. ,,Olivie Sparksová? A to je prosím kdo?'' zeptal se a já automaticky zvedla ruku.

,,Ehm, to jsem já. Jsem tu nová,'' oznámila jsem mu stydlivě a on se opět usmál.

,,Ach, omlouvám se. Nevšiml jsem si vás,'' vysvětlil a podrbal se nervózně na zátylku. ,,Přesto Vás rád poznávám a doufám, že se vám u nás bude líbit. Jmenuji se Wooley, a jak už jistě víte, budu Vás učit dějiny,'' představil se a já jen letmo kývla na souhlas. 

,,Samuels?'' houkl po chvíli a oba držitele tohoto jména se ozvali.

,,Řekl Samuels, ne teplej přizdisráč, tak drž hubu a radši si sedni!'' zanadával Edwardův bratr a já šokem zalapala po dechu. Hlavou mi kolovalo, jak se opovažuje mluvit takhle sprostě o svém sourozenci a ještě k tomu přímo před učitelem?

,,Nech to být,'' zamumlal rychle Edward směrem ke mně a doslova ignoroval Harrisonovy narážky, které mě dopalovaly do běla.

,,Uklidněte se, pane Samuelsi. Musím si vás zapsat zvlášť,'' vložil se do toho pan Wooley a on si povrchně odfrkl.

Bylo mi jasné, že takových chvil nastane ještě spoustu a že se Harrisonova nezkrotná povaha projeví ještě mockrát. Jen jsem se bála, aby někdo nepřišel k újmě.