A přesto tak rozdílní

Kapitola padesátá osmá

Nastal den D, který byl tak dlouho očekávaný, že se mi ani nechtělo věřit, že už je to dnes. Den, kdy se budu muset konečně postavit sama sobě a ukázat ostatním, že nejsem jen pouhá nudná šprtka, ale mám v sobě i kousek té odvázané osobnosti.

Jediné, co jsem potřebovala, bylo přežít dnešní den ve škole, abych se pak psychicky připravila na chvíli, kdy vstoupím do doupěte Picta fiver a předvedu se Harrisonovi v latexové kombinéze. Neustále mi opakoval, jak upjatá jsem, a teď už nebude moct říct nic.

Povzdechla jsem si a oblékla se do normálního svetru a džin. Nechtěla jsem se dnes zbytečně malovat, když budu v noci konkurovat svým make-upem skoro klaunovi, tak jsem si jen rty přetřela balzámem a vlasy si spletla do dvou francouzských copů.

Maya mlčela, protože se cítila pořád provinile, i když jsem ji ujistila, že mi to nevadí. Možná jsem se trochu bála, že to udělá znovu, tak jsem si držela menší odstup.

Zamířily jsme na literaturu a mě hrozně iritovalo to ticho mezi námi. Snažila jsem se rozproudit konverzaci, ale Maya odpovídala jen jednoslovně a tvářila se zaraženě. Vysvobodil mě pohled na usměvavého Dylana a s úlevou jsem si sedla vedle něj. Tentokrát jsem ho poslouchala oběma ušima a on toho samozřejmě využil.

Přerušilo ho až zvonění a příchod profesorky Bloodworthové. Zaparkovala před tabulí a na stůl hodila stoh hustě popsaných papírů. Už musela obodovat ta přání, která jsme včera všichni tak pracně sepisovali. Vypadala ale dost naštvaně a já se bála, že mě tu přede všemi upozorní na nesplněné zadání.

,,Chtěla jsem vybrat zase nějaké práce, které by tu jednotlivci nahlas přečetli a já je pak mohla poslat do jedné menší soutěže. Z toho důvodu jsem Vám svůj záměr na začátku neřekla, aby vás to nějak při psaní neovlivnilo.

Zalíbil se mi nejvíce výkon pana Angela Price, Harrisona Samuelse a i slečny Sparksové, i když k její práci jsem měla nějaké poznámky.

Ano, je to div, ale musím říct, pane Samuelsi a pane Prici, že jste u mě excelovali a dostali jste plný počet bodů.

Vám se, slečno Sparsková omlouvám, ale Vaše práce se mi záhadně ztratila. Ještě včera večer jsem ji měla ve své kanceláři, ale dnes ráno jsem ji už nenašla. Je mi to líto, a proto Vám přičítám ještě dalších pět bodů k těm, které jsem Vám už napsala, jako omluvu, protože Vaše přání se do soutěže už nedostanou,'' sdělila mi a já s vytřeštěnýma očima přikyvovala, protože něco takového jsem vážně nečekala. Myslela jsem, že dostanu mínus body a místo toho jsem získala ještě bonus ke zkouškám. Měla jsem asi vážně štěstí.

,,A protože by to nebylo fér vůči Olivii, práce číst nahlas nebudeme. Ten, kdo ví, co se s tou Oliviinou třeba stalo, ať mi to laskavě nahlásí, děkuji!'' Jako vždy svůj krátký úvod do hodiny utnula a začala přednášet z dalšího období anglické literatury.

***

Po vyučování jsem rychle zamířila na pokoj. Měla jsem ještě dvě hodiny, než přijde Adam, ale i tak už mi žaludek dělal kotrmelce. Maya do pokoje vešla beze slova a hned zamířila ke své skříni. Vytáhla si nějakou tašku a pak se podívala na mě.

,,Jdu teď k Dylanovi. Uvidíme se na Samuelsově party,'' oznámila mi pouze a já stačila jen přikývnout, než Maya doslova vystřelila ze dveří. Doufala jsem, že teď spolu nebudeme komunikovat jen takhle, protože jsem byla vděčná za to, že mám konečně zase kamarádku.

Neměla jsem čas se tím teď však zaobírat, protože mi zbývaly jen dvě hodiny na to, abych se navlékla do modelu, ve kterém by se styděla i pornohvězda.