Kapitola čtyřicátá třetí

690 45 3
                                    

Drahá Liv,

přemýšlel jsem, co napsat, protože mi přijde, že ke všemu důležitému jsem se už přiznal, ale i tak, jako by mi na jazyku visela spousta slov.

Rozhodl jsem se, že odjedu na praxi za tátou a zkusím si trochu rozšířit obzor ve světě obchodu. Při takových věcech člověk nemyslí na nic jiného než jen na peníze a zisk.

Řeknu ti, že mě zaskočilo zjištění, že Harrison si našel dívku, jako jsi ty, Liv. A nejspíš mi bude chvíli trvat, než si na to zvyknu, ale zvládl jsem se smířit i s horšími věcmi. Třeba s tou, že si mě nikdy nemilovala.

Nemohl jsem odjet, aniž bych ti zanechal tenhle dopis, který je v podstatě jen voláním o pomoc bůh ví komu. Nevím, jak dlouho budu pryč, ale počítám, že pár měsíců, takže mě hned tak neočekávej.

Chci, aby si věděla, že tě obdivuji za to, že si Harrisona dokázala takhle ''změnit''. Nikdy vztah neměl. Ty jsi to s ním zvládla a máš můj velký obdiv, vážně, i když bych tě obdivoval raději za něco jiného. Třeba za to, jak úžasné zpíváš nebo jak dokážeš kohokoli přivést rázem na jiné myšlenky.
Když jsi včera řekla, že by sis přála milovat jen jednoho člověka, rozbušilo se mi srdce. Cítil jsem se jako vítěz, že jsem to dokázal. Že jsem docílil toho, aby si mi opětovala svoje city, ale nebyla to pravda... Nezvládl jsem nic.

Možná, že mě máš ráda, a možná i víc než jen to, ale nikdy ke mně nebudeš cítit to samé, co k Harrisonovi. Kvůli němu si totiž porušila své zásady. Překonala ses, a i tak zůstala v jádru úplně stejná. Já bych to s tebou nejspíš nedokázal.

Přeji ti, aby si byla šťastná, Liv, a pokud je Harrison pro tebe tou příčinnou, pak doufám, že Vám to vydrží co nejdéle. I když za rok touhle dobou už můžete být každý někde jinde.

Popravdě jsem nikdy nevěřil, že by se Harrison mohl kvůli dívce rvát, ale po tom, co mi zlomil nos, způsobil nehezké modřiny, monokly a spousty dalších zranění, jsem pochopil, že kvůli tobě je schopen i takhle moc ubližovat. Jen kvůli tobě.

Nepřizná ti to. Nepřizná ti, co pro něj znamenáš, Liv, protože to on neumí, ale nesmíš to vzdávat. On ti to třeba jednou řekne, ale zatím ti to může dávat najevo pouze v Harrisonovském stylu.
Po tom všem, co jsme si navzájem způsobili, ho pořád beru jako svého bratra a přeji mu štěstí. Modlím se za něj, aby to nepokazil a rozhodl se v jistých věcech správně.

Vím, že jsi naštvaná, protože tě tu nechávám stejně jako Em, ale neboj, neopouštím tě napořád. Jen se potřebuji z toho množství událostí vzpamatovat. Možná i zapomenout na to, co se tu poslední měsíce dělo, a práce je asi tím nejlepším řešením.
Zvládneš to, Liv. Pokud je Harrison opravdu tak výjimečný, že jsi zasloužil tvé city, pak vše dobře dopadne. Věřím tomu.

Zlom vaz, Liv.

S láskou: Tvůj Edward x

Klekla jsem si na zem s rukou před ústy a začala nahlas vzlykat. Mohla jsem za jeho odjezd já, a teď mě to opravdu moc mrzelo.
Měla jsem tolik otázek. Na co narážel? Co mi tím dopisem chtěl naznačit? Teď jsem zmatenější než kdy dříve a upřímně mám husinu z těch několika napsaných vět.

I když za rok touhle dobou už můžete být každý někde jinde.

Modlím se za něj, aby to nepokazil a rozhodl se v jistých věcech správně.

Chvíli jsem nad tím přemýšlela, ale žádné rozumné vysvětlení mě nenapadlo. Dopis jsem tedy schovala do šuplíku vedle postele s tím, že už jsem paranoidní a vidím ve všem nějaké pochybnosti.

A přesto tak rozdílníKde žijí příběhy. Začni objevovat