Kapitola dvacátá čtvrtá

742 56 1
                                    

S Emmou jsme si povídaly ještě dlouho do noci, než jsme se konečně rozhodly jít spát. Ráno bylo velmi podobné ránu ve škole, já vstávala časně a Em k nám dolů přišla až na oběd. Harrison jel někam do města, takže jsem se mu naštěstí nemusela dívat do očí a připomínat si tak včerejší události v pokoji. Zašla jsem až moc daleko... Až moc daleko na to, že jsme jen přátelé. Nehodlám být jeho kamarádka s výhodami. Musím mu to dát, co nejdřív jasně najevo, jinak už bude pozdě.

S Edwardem a Emmou jsme si sedli k televizi a dohadovali se o tom, co si pustíme za film. Samozřejmě, že nikdo nechtěl přistoupit na filmovou verzi Pýchy a předsudku, ani na Zápisník jedné lásky či Titanic, což jsou dokonalé romantické filmy s krásným příběhem.

,,Já bych si pustila Americkou pannu. Bude sranda,'' navrhla Em a já pozvedla jedno obočí. Už podle názvu to nevypadalo na áčkový film. Odhadovala jsem, že to bude typický americký kýč se stejným závěrem a vlastně i pointou.

,,Souhlasím!'' ozvalo se ode dveří a všichni jsme se za hlasem otočili. Stál tam Harrison v černém triku s dlouhým rukávem a jeho typickými úzkými kalhoty. Rozvalil se pohodlně na sedačce a ruce si dal za hlavu. Zrudla jsem a neopovažovala jsem se na něj ani podívat. Před očima jsem si vybavila včerejší večer a zčervenala ještě víc.

Emma zapnula přehrávač a všichni jsme se posadili okolo televize. Místo mi vyšlo jako naschvál vedle Harrisona, a tak jsem se pokusila sednout si co nejdál. Jakoby vytušil, že jsem nervózní, ještě víc se ke mně natiskl.

***

,,Můžete mi proboha říct, na co jsme se to právě koukali? Bylo to velice pohoršující!'' řekla jsem po skončení filmu roztřeseně. Nějaké scénky byly na můj vkus až moc přehnané.

,,Mně to přišlo dobrý, až na ten konec, moc velká slaďárna,'' ušklíbla se Emma a Harrison se opřel o kolena a pobaveně se na mě podíval. Nechápavě jsem pozdvihla obočí a on se uchechtl.

,,Nemůžu si pomoc, ale jako bys svou povahou z prdele vypadla tý upjatý Priscille. Taky je příšerně nedostupná. Tedy až na tu scénku v baru, kdy nabízela sex tomu ožralýmu týpkovi,'' zasmál se Harrison a já ho sjela nevraživým pohledem.

,,To není pravda. Priscilla se mi zdála jako velice sympatická dívka. Alespoň ze začátku. Její spolubydlící měla naopak až moc kontroverzní způsob chování a byla... odpudivá,'' prohlásila jsem znechuceně.

,,Naz byla libová. U tý bych si dal říct.'' Navlhčil si rty a usmál se takovým tím svůdným úsměvem, po kterém se roztéká stovky holek. Já k nim samozřejmě nepatřím, i když musím přiznat, že má krásný úsměv.

Jeho poznámka mě ale malinko popudila, protože bylo evidentní, že dává přednost raději těm slečnám, které jdou do postele s každým.

,,Jsi nechutný, Harrisone. Stejně jako ten Ed Curtzman, který natáčel ty holky bez trička.'' Zavrtěla jsem nad ním hlavou, a když chtěl zase zareagovat, ozval se Edward, aby nás umlčel.

,,Co takhle si něco zahrát?'' přerušil nás a Em začala vehementně kývat hlavou, jakože souhlasí. Nejspíš stejně jako on chtěla, aby naše hádka s Harrisonem byla ukončena co nejdříve.

,,Mládeži, nechám Vás tu, protože si mě zavolali do práce. Zítra nebo pozítří se vrátím, takže doufám, že se budete chovat rozumně. Harrisone, ty žádné večírky, a ty to tu, Edwarde, ohlídej. I ty, Liv, na tebe se můžu spolehnout,'' sdělil nám David a na mě se mile usmál. Měla jsem z jeho úsměvu divný pocit, ale oplatila jsem mu ho. ,,Em, promiň, i na tebe se můžu spolehnout.'' Podíval se na vysokou brunetku a ta se nevinně usmála podle jeho očekávání. Moc dobře jsem věděla, že si ten úsměv schovává přesně pro tyhle případy.

A přesto tak rozdílníKde žijí příběhy. Začni objevovat