A přesto tak rozdílní

Kapitola třicátá devátá

   Druhý den nastalo loučení. Objímaly jsme se s Emmou pořádně dlouho, a dokonce jsem musela obejmout i Dustina, aby se neřeklo, což překvapilo jak mě, tak i jeho.
Emma na mě po celou dobu významně mrkala, protože si všimla naší vzájemné výměny pohledů s Harrisonem. Před ní se nedalo nic ututlat, a tak jsem ji jen očima napomínala, aby s tím přestala.

Nejsmutnější okamžik nastal tehdy, kdy Dustin vložil Harrisonovi do rukou svou koženou bundu Picta fiver. Angel zadržoval po celou dobu slzy, ale zvládl se nerozbrečet, protože nechtěl, aby se na něj pak všichni koukali jako na slabocha, kterým nehodlal být. Dustin se smutně usmál a postupně se s každým členem z Potetované pětky rozloučil, čímž přerušil svou dosavadní účast ve spolku.

,,Ještě se uvidíme, ale do školy už se nevrátím. Začnu makat v tátově firmě, abych mohl vydělávat prachy. Doufám, že příští člen bude stejně tak dobrej jako já, i když... to snad už ani nejde,'' pronesl sebevědomě a náš hlouček se zasmál, jako by tu právě neprobíhalo loučení a byl tu zase starý Dustin, který za chvíli nastoupí do svého červeného Ferrari a odjede na večírek, kde bude kopulovat s náhodnými děvčaty a opije se do němoty. Harrison na to jen kývl, zatnul čelist a dal mu ruku na rameno:

,,I přese všechno bráchové,'' ujistil ho a bundu si od něj s povzdechem převzal. Vypadal být z toho všechno trochu zmatený a hlavně skleslý, protože něco takového nikdo nečekal.

Na začátku roku jsem jejich spolek nechápala. Myslela jsem, že je to jen pět grázlů, kteří mají podobné zvyky, jako je pití alkoholu, braní drog, chození na mejdany a užívání si s kde kým. Nenapadlo by mě, že těch pět kluků má mezi sebou tak blízký vztah, který je udržoval pohromadě. Že se k sobě chovali lépe, než se Harrison choval k Edwardovi, a že byli tým, stejně jako já s Edem a Em. Považovali se za bratry a drželi při sobě, i když to mnohdy dávali najevo dost prapodivným způsobem.

Když Emma s Dustinem odjeli pryč, šla jsem sama na pokoj. Měla jsem volno, učení zvládnuté a nechtělo se mi do ničeho velkého moc pouštět. Sedla jsem si proto na postel, vzala do ruky mobil a prolétla sociální sítě. Jediná věc, o které mamka nevěděla. Měla jsem přátelé na Facebooku, samozřejmě jsem je znala, a Instagramu a dopisovala si s nimi, protože to byl jediný kontakt, který jsem měla s lidmi ze střední.

Ozvalo se zaklepání na dveře, a tak jsem mobil položila zase na noční stolek a šla otevřít. Harrison. Vrhla jsem se mu kolem krku a sama od sebe ho políbila, protože jsem měla neskutečnou radost, že ho vidím. Polibek mi náruživě opětoval a raději za námi zavřel dveře. Lisa byla někde s Glorií a spol., takže jsme se nemuseli bát, že nás tu uvidí, protože na pokoj stejně chodila minimálně.

,,Teda,'' vydechl, když jsme se od sebe odtáhli. ,,Takový uvítání bych si nechal líbit vždycky.'' Uculila jsem se a vlepila mu pusu na tvář, na které se mu utvořil roztomilý ďolíček.

,,Ono by tě to omrzelo.'' Vyplázla jsem na něj jazyk, což nebylo zrovna vychované, a byla vděčná za jeho hravou náladu.

,,Jak by mohlo, když jsem toho s tebou ještě moc nezažil,'' prohodil a já se stydlivě začervenala. Vlastně jsem ani nepřemýšlela o tom, že bychom mohli zajít v našem vztahu někam dál. Chodili jsme spolu krátce, ale znali jsme se už déle, a ta chemie mezi námi byla zjevná už pár měsíců.

Znovu mě políbil a popostrčil směrem k posteli. Když jsem byla u samotného kraje, jemně do mě strčil a já se svalila zády na matraci. Hruď se mi začala zvedat rychleji, protože jsem si tím nebyla úplně jistá, ale Harrison se nade mě naklonil, a tím mé pochybné myšlenky umlčel.