Ve znamení Podsvětí / Taekook

Psychopat

Už se blížila druhá ranní a já jsem začal pociťovat únavu, nejraději bych si šel někam lehnout, ale to nemůžu. Ještě dvě hodiny a pak budeme zavírat. Dnes jsem ani žádnou směnu mít neměl, ale jak jsme změnil práci, to přišlo samo od sebe. Zítra se určitě prospím, školu nemám a tak to nebude problém.

"Tenhle pohled znám," tenhle hlas znám. "Yoongi?" Otočil jsem se za dotyčným a pousmál jsem se. Při pohledu na něj mi vyskočila husí kůže, protože jsem si vzpomněl, co se stalo k večeru. Je to duch. Měl na sobě černou středověkou kápi a pod ní černou košili a upnuté kalhoty ve stejné barvě. Shodil kapuci a jeho oči se začali barvit, byl to celkem děsivý pohled neboť předtím neměl duhovky a po chvíli co si zvykl na světlo se mu jeho černé zornice objevili. Nejspíše vidí ve tmě, to asi ke své práci potřebuje. 

"Ehm jaký pohled?" Nějak jsem nechápal, jak se tvářím. "Pohled ala nechte mě už spát. Nechápu, že přijali někoho, kdo potřebuje spánek. Dávám ti tak týden, než tě to položí." Přisedl si na barovou židli rozhlížeje se po alkoholických nápojích. V tom má nejspíše pravdu, ale nebudu sem chodit každý den nebo snad počítají, že ano? Nikdy jsem si nemyslel, že by peklo řešilo nějakou pracovní dobu. 

"Dal bych si skotskou, zase byl perný den, ani nevíš, jak je namáhavé tvořit noční můry." Já si ani nedokážu představit, jaké to je. Jak to vypadá? "Hyung? Jaké to je? Vůbec nevím, jak si to představit." Yoongi se na mě divně zadíval, "to opravdu?" Vůbec nepobíral, co po něm chci. Nejspíše se s takovou otázkou ještě nestřetl. 

"Nebo nemohl bych jít někdy s tebou." Vykouzlil jsem na tváři ten nejnevinnější výraz a připravoval jeho požadovaný nápoj do skleničky. "Na to zapomeň, už tak mám práce nad hlavu." Založil si ruce na hrudi a vypadal docela naštvaně, že bych mu přidělal další starost. "Prosím Hyung." Podal jsem mu skleničku a začal se na něj culit.

"Proboha Taehyungu, dobře až bude volněji vezmu tě sebou." Yoongi rezignoval a já jsem ho hned chtěl jít objat. Natáhl jsem se přes stůl v úmyslu ho chytit. Mé ruce projeli skrz něj a já spadl tváří na barový pult.

"Promiň Taehyungu, ale já takové věci nedělám. Nejspíše kdybych tě objal, už bych to nerozdýchal." Dobře to jsem krapet zvoral. Měl jsem se ho nejdříve zeptat. Než jsem se ho vlastně dotkl.

"To já bych se měl omluvit." Uklonil jsem se mu a on chtěl zaplatit svůj alkohol, ale já jsem mu pokynul, že dnes pije na mě. "Je to na účet podniku." Yoongi se na mě vřele usmál a já jsem byl rád, že je to mezi námi v pořádku. Nightmare? Strašně mě tyto stvoření zajímají.

"Taehyungu, když jsme u toho, co to máš na krku." Naklonil hlavu na bok, aby lépe viděl na můj kousanec. "To nic." Snažil jsem se to nějak zakrýt. Není dobré to tu jen tak nechávat na očích, co by na to řekl Namjoon, že se tu s někým okusuješ." Laškovně pohodil obočím. 

"Který z nich?" Kývl hlavou ke stolu s upíry, kde zrovna Seokjin urputně vysvětloval nějakou věc. "Sázel bych na Jina, ale nikdy nevíš. No tak komu si to dovolil, kdo se ti líbí." Yoongi se na mě zadíval. "No jestli se bojíš, tak tě ujistím, že to Joonovi neřeknu, jestli tě to uklidní."

Mám mu to říct, co když bude vyšilovat jako Seokjin? "Byl to JK, nebyl to nikdo z upírů." Yoongi na mě vykulil oči a zakuckal se svým nápojem. "JK?" Zašeptal, aby nás nikdo další neslyšel. "JK je psychopat!" Pokračoval a já měl naději, že se o něm dozvím o něco víc.

"Dost se divím, že jsi ještě na živu. Medium by na živu nenechal." Zamyslel se. "S Namjoonem nejste příbuzní co? Taehyungu a nelži mi." Prokoukl mě. "Ne, nejsme" sklopil jsem hlavu.

"Tak co jsi teda zač," začínám krapet panikařit. "Hele klid, mě do toho nic není, vypadáš jako v pohodě týpek a když mám panáka zadarmo, mi to nejspíš může být jedno." Vytvořil na tváři zvláštní úsměv a kopl do sebe poslední zbytek alkoholu. "Klidně když mi něco říct nechceš, tak neříkej, ale nelži mi. Nesnáším to."

"Yoongi mohl bych mít prosbu, chci vědět, co je JK zač?" Uchechtl se a kopl do sebe celý obsah sklenice, aniž by se zašklebil. "To raději nechtěj, není to veselé. Znal jsem ho ještě za živa a bylo to pro něj mučení. Být pro něj démonem je to stejné a smrti se nedočká. Osud k němu nebyl milý." JK byl člověkem?