Ve znamení Podsvětí / Taekook

Bratr

Řekl naprosto chladně a podal mi balíček papírových kapesníku ze dřevěného stolu. Hned jsem si začínal utírat svojí košili od kávy, to jen tak dolů nedostanu. Sakra, byla v celku nová.  "Slib mi, že příště přijdeš dveřmi," hodil jsem na Yoongiho vražedný pohled, on ale jen pohodil rameny. Takže ne, to je výborné. Příště tu kávu vyleju na něj.

"Takže co se děje Namjoone," posadil se do křesílka a vzal si kávu, kterou jsem mu připravil. "Na to ani nemysli, dnes jsi bez ní," sebral jsem mu hrnek, protože ten co tu má být bez kávy, je on. "Taehyungu," založil jsi ruce na hrudi a tvářil se jako ublížené kotě. Vím, že oba na tom máme svojí vinnu, ale i tak. 

"Vy dva toho nechte," Namjoon nad námi protočil oči a začínal na počítači hledat adresu té sekty, do které půjdu. "Oni mají i webové stránky?" Podivil se Yoongi a hned na to klikl. "Jsme v jednadvacátém století Yoongi, i někteří upíři mají webové stránky. Myslím, že to bylo nechtesivysátkrev. com. Seokjin je pokrokový." To opravdu to si potom musím najít.

"Za to by měl Jin dostat už opravdu přes hubu," i Yoongi celkem dost řeší věci ohledně kodexu, který v pekle funguje a všichni víme, že Jin nejedno pravidlo porušuje, ale nikdy na něj nepřišli, je nápadný, ale vždy má všechny důkazy podchycené a to bude asi jeden z důvodů, proč na něj a jeho partičku upíru nepřišli. Jak mi jednou sám říkal. Taehyungie přece by někdo neobvinil tak krásnou tvářičku a kdybych nevěděl, co je zač, nejspíše bych mu to i věřil.

"Možná," vmísil jsem se do konverzace. "No měli bychom nějak přešit ty huntery, není dobré je v našem městě mít a do toho ještě ten problém s tím podvržencem, pořád si myslím, že se v ústraní držet věčně nebude a teď nedávno byl v Podsvětí, to není dobré." Na Namjoona je toho už dost.

"Ještě jsi zapomněl, že JK je na svobodě a u něj nikdy nevíš." Doplnil ho Yoongi a promnul si kořen nosu. "To nejspíše ano, ale hodlám JK najít. Přeci jen on bude vědět, kdo ten podvrženec je a než dosáhne nesmrtelnosti máme ještě šanci ho zabít."

Teď jsem měl srdce až v krku, není hezké poslouchat konverzaci o tom jak tě tvůj nejlepší kamarád chce chladnokrevně zabít. "Taehyungu v pořádku? Vypadáš divně." Zahleděl se na mě Yoongi. "Neboj nic mi není," falešně jsem se usmál a trochu si poposedl.

"Dobře no uvidíme," začetl se Namjoon do webových stránek té sekty. Zabralo nám to asi hodinku možná dvě a věděli jsme o nich docela dost informací. Kluci už se chystali pomalu na odchod.

"Taehyungu?" Yoongi zvedl zničenou knihu z poličky. "Kde jsi to vzal?" Byla to Oda na smrt. "Ve školní knihovně." Proč ho to zajímá. "Proč?" Zadíval jsem se na něj a čekal na jakoukoliv odpověď.

"Měl jsem za to, že jsou všechny zničené." Zadíval se na přebal, který opravdu byl v bídném stavu. "Ty ho znáš? Ten Jeon musí být určitě z pekla."  Teď chci slyšet, že ano. Moc rád bych se s ním seznámil.

"Znal jsem ho, ale to už je dávno. Byli jsme jeden čas jako bratři, spoutaní věčností." Jenže jestli je démon, tak nemůže umřít ne? "On zemřel?"

"Ne, jeho potkal osud horší než smrt a už se o něm nebavme. Já musím už letět, ty noční můry se sami nezhmotní a musím ještě s někým mluvit." Yoongi spěšně opustil můj byt. "Jungkook je pro něj dost citlivé téma, už se ho na to raději neptej." Informoval mě Namjoon a já chápavě přikývl.

"Je opravdu ve strašném stavu," zkoumal knihu ležící mi na pracovním stole. "Je, ale jiná nejspíše už není a já se nikdy nedozvím, jak to s ním vlastně dopadlo." Mrzí mě to, nemůžu odejít od nedočtené knihy.

"Yoongi jí doma má, jestli chceš vyfotím ti další strany, ale také to nebude kompletní. Je už také v otřesném stavu." On jí Yoongi má! "Hyung to by jsi byl nejlepší." Hned jsem mu skočil kolem krku.