Ve znamení Podsvětí / Taekook

Kousnutí

Dnešní večer byl dost klidný, nebylo se přeci čemu divit je teprve druhý večer od slavností. Jimin už předvedl své vystoupení a sklidil opravdu velký potlesk. Jednu chvíli jsem uvažoval, že jeho nabídku příjmu a znovu si spolu užijeme, avšak poté mi na mysl přišel Jungkook a všechny myšlenky na Jimina se rozplynuly.

"Seokjine jako obvykle?" K baru přišel Jin a já už jsem rukou šmátral do míst, kde skladujeme krev. "Ovšem Taehyugie," olízl si šibalsky rty. "Ale raději bych čerstvou, tvojí." Mrkl na mě a já v duchu protočil oči. Zase to zkouší.

"Seokjinie," chytl jsem jeho ruku do svých a zadíval jsem se mu hluboko do očí. V jeho očích zajiskřilo. "Ano Taehyungie?" Byl nadšený a toho jsem se snažil docílit. "Mojí krev nikdy nedostaneš." Prones jsem zamilovaně a on nepobíral.

Po chvíli si uvědomil moje slova a svojí dlaň vytrhl z mích rukou. V ten okamžik vypadal jako ublížené štěně a to je jeden z nejmocnějších upírů. "To mě ranilo Taehyungie," stíral si imaginární slzy.

Podal jsem mu krev, kterou si tu pokaždé objednává a čekal jsem, že odejde ke stolu za ostatními upíry. Jenomže u onoho stolu bylo prázdno. "Kde jsou ostatní?" Optal jsem se ho starostlivě, na mysl mi jako první přišli ty nejhorší scénáře.

"Jsem tu dnes sám, mám tu pracovní schůzku." Takže kde a kolik lidí zamordovat. Likvidoval různé gangstery a politické osoby, které jsou pro společnost nebezpečné. To vím, že už tu několikrát řešil. Je tu hodně stvoření, které se snaží začlenit do všedního lidského života.

"Kvůli komu to je dnes?" Byl jsem už od přírody zvídaví a nedalo mi to. "To vlastně ani nevím, vůbec nevím o co jde, ale když mě chce vidět on, tak tu bude opravdu velké." V oku mu ďábelsky zajiskřilo.

"On?" Kdo je on? "No přijde sem a doufám, že nebudeš vyšilovat." Proč bych měl vyšilovat. "Přijde JK," já až do jeho posledních slov jsem se bál, ale teď jsem naprosto v klidu.

"Dobrá," Jina jsem vyvedl opravdu z míry, vůbec nečekal takovou reakci. Nejspíše si myslel, že se začnu klepat strachy jako všichni ostatní, ale není už důvod se Jungkooka bát. Už není nebezpečný.

Místnost najednou celá ztichla a mě bylo hned jasné proč. "Je tu," konstatoval Jin fakt, kterého jsme si oba všimli, takové ticho tu nastalo jen když jsem došel já v masce. "Ano," už jsem vytahoval sklenici, že mu něco naleji.

Hned si to namířil k barové stoličce a usadil se vedle Jina. "Zdravím tě. Jsem velice potěšen, že jsi přijmul mé pozváni Kim Seokjine." Byl velice elegantní, jistý zub času se na něm přeci jen podepsal.

"JK, přejdi prosím k věci." Jin nikdy nebyl ten co by chodil kolem horké kaše. "Dobrá tedy, když máš na spěch." Usmál se na pohlédl na mě. "Co to bude," optal jsem se slušně. "Ty, nastav mi krk." Šibalsky se usmál. To si snad ze mě dělá prdel!

"Už mi dochází síly," ozvalo se v mé hlavě. Nebylo by dobré, kdyby se tu sesunul k zemi. "Když si to přeješ Jungkooku." Když jsem použil před Seokjinem jeho jméno, trochu znejistil a možná se i trochu naštval.

Jin na mě nechápavě hleděl. I když i ostatní návštěvníci Podsvětí se na nás dívali. "Znamenitě," nahnul jsem se přes bar a Jungkook udělal to samé. Prohrábl mi jedné straně vlasy a přisál se mi na krk. Mírně jsem sykl, přeci jen zakousl se mi do krku.

"Děkuji," zaslechl jsem v hlavě a poté se odtáhl. Ještě poupravil můj decentní obojek na krku, aby zakrýval kousanec. "Takže Taehyungie je na démony, škoda." Uchechtl se Jin, když se ode mě Jungkook odtáhl.

"Co už propadl mi nebo já jemu," řekl dost tajemně a já nevěděl co si myslet. Proč mě přivádíš do rozpaků. "No nic, teď proč jsme tu." Ostatní už nejspíše přestalo bavit se na nás dívat a tak se věnovali svému, JK zřejmě nic nevyvede, tak není důvod se o něj zajímat.

Jin pozvedl obočí a čekal co s JK vypadne.